Vivienne

Tak a je tu konec, ti kterým se povídka nelíbila si můžou konečně odechnout. Já osobně se cítim všelijak, končí moje první kapitolovka. Nějak mi tu bude chybět . Jinak věnovat bych jí chtěla Lauře, které se už nemohla dočkat, Alexeje, monískovi, Kiqi a marille, které jsou s tou povídkou od začátku. Děkuji vám za podporu a za to že jste to četli. Pravda je hořká- Konec!! Stála uprostřed temnoty. Sama? Ne. Ještě někdo. Kdo? Noc. Dívka s černými vlasy sahajícími až na zem, třpytící se kamínky měla zapletené do vlasů a symbol měsíce na krku. Vystřídala ji jiná........ A teď tu naproti sobě stojí sestry. Jedna pro druhou zkázou i spásou. Dělilo je takových 30 metrů. Obě začali vzpomínat . Amanda ma ztracenou paměť, minulost a nato jak ztratila nejlepší přátele, jak na jejích rukou dvakrát ulpěla krev její lásky. Na to jak pochopila a na vše ostatní...... Jak vzpomínala na tváři se jí začali objevovat slzy. Nejdříve pomalu a pak rychle. Noc se stále usmívala, její vzpomínky byly ve skrze šťa...

Tak je tu konečně přeposlední kapitola pravdy. Chci jí věnovat hlavně Alexeje, která se na ní těší asi ze všeho nejvíc, poté Lauře za pěkné komenty a všem ostatním, kteří mají sílu to číst. Obrazy z minulosti se pomalu rozplývají. Šli dál v tichosti. Zná svůj úděl, ale ona ne. Nebo ho zná, ale nepříznává si ho. Její síla roste, čím víc zná svoji minulost a blíž sme místu, kterém ji jednou zničilo. Už jen pár metrů a vzpomínky oživnou. Řeka. Hučící proud a nešťastné vytí. V řece je vlk, malé mládě musímeho zachránit! A tak se i stalo, Jeho šedá strst a růžový jazýček, jak se tetelil. Šustění, jeho bratři dou. Někam nás vedou. Cesta byla krátká a pohodová. Stáli sme uprostřed mýtiny a zírali na kámen uprostřed. Pustila sem vlka a šla k němu. Táhlo mě to jako magnet. Dotkla sem se. Projela mnou dosud nepoznaná síla a z úst se dral výkřik. Mé oči si pomalu přivykli světlu a spatřila výjevy na kameni. Byl to konec, ale i začátek a uprostřed všeho sem byla já. Slyzy se mi drali z očí, všude ...

Tak vám sem po dlouhé pauze házim další kapču Pravdy. Doufam že se bude líbit. A též vás musím upozornit že je to předpředposlední kapča, tak si všichni můžete oddechnout, už velice brzy to skončí. Také sem blog zkušebně oblékla do nového kabátu, napište jestli se vám líbí. Cesta skrz stromy se jim velice prodloužila, blížili se k místu které znovu otřáslo její duší, jejím vědomím a jejími city. Cesta se pomalu přibližovala k řece, k řece kde smívala krev těch které milovala. A k místu kde i ji opustil život, lidský život....... Postava si před ní sedla do dřepu a z pod černého pláště vytáhla dýku. , ,Prosím né, nechtemě být, prosím..." Uslyšela říkat samu sebe a cítila jak jí po tváři stéka slza. Postava před ní ztuhla a zaposlouchala se do okolí. Nic. Znovu se k ní naklonila a zabodla do ní dýku, cítila jak z ní vytéká krev, cítila pulzující bolest, která se jí pomalu rozléhala po celém těle, chtěla vykřiknout, nešlo to! Postava se znovu napřáhla a znovu bodla, Amanda začala pro...

Tak a tady je ta druhá část. Mam pro vás něco jako překvápko, ale to až v pátek. Noc. Přišla tiše a neklidně. Je čas. Čas odejít. Amanda se rozběhla, šťastna je volná svobodná. Jeden stín ji následoval. Tiše, nenápadně, doufajíc , že ho nespatří. Doufal marně. Ví o něm. Amanda se chvíli zastavila. Ví že jde Toby sní tak proč na něj nepočkat. ,, Sakra a mam po tajné misi, jak mě sakra vyčmuchala. Je lepší než sem si myslel" povzdychl si Toby a vydal se k Amandě. ,, Ahoj" ,, Nazdar, co pak tu děláš" ,, Chci jít s tebou, musim" ,, A proč???" ,, Pro tvoji ochranu" ,, Seš dneska nějakej vtipnej, ale dobrá tak pojď musíme jít" ,, Dík už sem se bál že tě budu muset přeprat" ,, To bys nesved věř mi" ,, No právě o tom mluvim v tom by byl ten problém" Amanda se dnes poprvé naplno zasmála ,, Ach jo Toby, co bych si bez tebe počala???" ,, No to fakt nevim, sem nepostradatelnej" A tak se bok po boku vydali na cestu. Cestu plnou překážek a ...

Tak dnes vám zase přináším další kapču pravdy. Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala a doufam, že se bude líbit a pls pište komenty. Tuto kapču sem rozdělila na dvě části, v jedné té první, je o tom co se děje všude okolo a druhá se zaměřuje na Amandin odchod. Doufam že se v tom vyznáte a přeji vám příjemné čtení. Vivienne Pravda je hořká- Odchod Amanda se probudila do rudého rána. Paprsky slunce ji lechtali. Na chvíli zapoměla. Začala si balit a chystat se na cestu. Se stmíváním vyrazí . Minulost se probudí a osud bude nalněn. Čas pro pomstu nastane, ale jen chvíli než příde tma s temnotou. Než příde čas velkých věcí a rozhodnutí. Ještě mnoho dní ulyne něž se to stane. Mnoho krve proteče a minulost bude obnovena. Prokletí dokonáno a sliby vyplněny. Ti co vědí o minulosti jsou neklidní, strach vyplívá na povrch. Noc se chystá na odchod, její mysl uvadá. Vlci jsou neklidní síli uvadají a soudržnost padá. To vše způsobila ona. Ona, která ví vše a nic....... Noc. Přišla tiše a neklidně....

Tak sem davam dalsi kapcu k pravdě, měla sem ji napsanou lepsi, ale sek se nam net, blog se mi odhlásil a kapča se mi neuložila, tak sem se pokusila o naprávu, ale nic moc ta předtim byla lepsí, no stim us nic neudelam. I tak doufam, že se bude líbit a že napíšete koment. vivienne Pravda je hořká - Boj Ale také věděl že svému osudu nemůže utíkat věčně...... Ozbrojil se a vydal se do ulic. Vstříc svému osudu, bolesti a možná i Pravdě. Nebojí se. Postaví se jí a bude se jí dívat zpříma do očí, tak jako ona… Noc byla ještě mladá, ale neklidná, již brzy odejde. Má strach, al enic už nejde měnit, nic se nevrátí do starách kolejích. Musí čekat. Na rudé svítání které příde brzy a životy nás všech budou ohroženy. Amanda ho vycítila a vydala se za ním. Sledovala ho. Nevěděl o ní. Bavilo ji to. Zmenila se. Minulost ji změnila. Stala se z ní bestie, stvůra, Amanda si to uvědomovala a bylo jí to líto. Nikdy nikdy taková nebyla. Teď ale nebyl čas na lítost, nebyl čas na city, teď pomstí Estelu. Pod...

Tak vám sem dávám další kapitolku už desátou. Je hrozně krátká, ale nic víc mě nenapadlo. Tak snad se bude aspon líbit. A jakožto první listopadoví článek házim i obrázek. Pravda je hořká- Příprava Ráno. Tak bolestivé. Dnes se musí rozhodnout. Už si je jistá. Vrátí se tam. Na místo odkud se odvíjí její osud. Do malé vesničky na pokraji temného lesa. Ale než odejde musí něco udělat. Ano. Musí dokončit pomstu. Musí porazit Gnala a tím dát pánu noci zásadní ránu. Oslabí ho. Uvědomila si že její myšlenky se stále točí okolo toho co řek Mikel: Královna prokletých.... Dcera smrti....... Sestra noci... Která ztratila vše a nic.... Musí zjistit kdo to je. Ať je to kdokoliv potkala ho, její osud se musel střetnout s tím jejím. Ale teď se nebude mstít ona ale já. Amanda se usmála, věděla že Gnala jen tak neporazí, ale věděla že ji půjde hledat sám. ,, Můj pane Mikel je mrtev" ,, Jak to?????" ,, Zabila ho" ,, Jdi a zab jí" ,, Můj pane, to asi nevládnu" ,, Jak to????"...

Ahojky všichni, omlouvám se že se ozývám až teď, ale byla sem u babi a ta nemá internet a i když se spožděním, ale v termínu sem házím další kapču pravdy, je už 9tá, což je můj novej rekord. No a řekla bych že jsme zhurba v půlce, ale nevim nevim... A ještě přikládám anketu, moc mě zajímá váš názor a vaše reakce, možná podle ní bude pokračovat děj... No ale to nechám až budu znát výsledky, takže vás tímto žádám abyste napsali koment a hlasovali. Díky Vivienne. Pravda je hořká -Začátek pomsty Večer. Dnes se ukáže jak je silná, co dokáže. Již dnes se rozhodne. Co dál. Copak si asi vybere?? Život v sladkém nevědomí a svobodná Pravdu která jí možná zničí Nebo se přidá k pánu noci a bude mu pomáhat??? Ať se rozhodne jakoliv již to nebude moci zvrátit Změní to život, nejen jí ale i nám............... Nám prokletým............ Již brzy se bude stmívat, blíží se 7 hodina. Amanda je už skoro hotová. Už jen pár posledních uprav, jen skrýt zbraně Naposledy se zamyslet, zavřít oči a jít..............

Jé já sem ma dneska tak super, nebyla sem ve škole. Byli sme na florbale a skončili sme na 2. místě takže postupujeme dál jó a navíc sem zamaškala dj, f,Př a m. Ježíš jak já sem šťastná. A tak jak sem celé poblázněná sem dam dfalší kapču k pravdě tak abyste se měli aspoň chvilku doře jako já. A doufam že se vám ten obrázek bude líbit a až si přečtete kapču pochopíte kdo to je vivienne Pravda je hořká - První vítězství poteče tu krev......... Amanda se vyspala do růžova, byla plná síly a odhodlání se pomstít, nemůže jí utíkat věčně jednou ho dostatane a pak bude trpět. Musela se usmát, včera se nějak dostala do hlavy pána noci a vyděla jeho plány, dnes na ní pošlou toho, kterému žádná neodolá. ,, já mu ukážu, jak mu žádná neodolá" teď už se zasmála na hlas. Bylo krátce po poledni. Do noci času dost, začala plánovat. Možná je silná, ale nedokáže porazit pána noci,v zatím.......... Podle toho co zjistila jí dnes má někdo zamotat hlavu, ale to se ještě uvidí. Začala se chystat a po pů...

Tak vám sem házim další kapču, tady se aspoň něco děje, to ví te angličtina. Sme na pc a můžeme bejt chvíli na netu tak proč toho nevyužít že???? Tak doufám že se bude líbit a prosim pište komentíky. Vivienne Pravda je hořká - Ztráta Amanda se vydala k domovu. Šla zteměnělou ulicí a když tu náhle uslyšela, výkřik. Rychle se rozběhla k místu a ten pohled ji zlomil srdce, v kaluži krve tam ležela Estela, rychle se k ní rozběhla. Bylo pozdě. Zemřela. V tu chvíli se jí vybavila Tobyho slova : ,,Ale teď ti dám jednu radu, buď velice opatrná a boj se svých citů, právě oni ti způsobí největší bolest a pamatuj, že smrt si jednou příde pro každého znás, ať dřív či později ať chceme nebo ne, můžeme ji vítat, můžeme ji proklínat a taky se stím můžeme smířit i bojovat můžeme, ale věř že to nevyhrajem" ,veděl to ??? Tak proč mě nevaroval.... Začalo jí svítat, okolo ní brzy vypukne válka, válka kterou nemůže vyhrát. Naposledy se podívala ne Estelu, z jejího těla vytáhla zdobenou dýku a vzala si...

Tak jelikož mi hrozí vražda od dvou lidí a já nechci aby šli do vězení házim sem další kapču. No taky protože je pátek, všech blánů svátek. Takže hůrá já mam svátek. Ale teď vážně, chtěla bych jí věnovat Monískovi a Kiqi svým potenciálním vrahům a svému milému bratrovi kaitenovi za to, že onemocněl aj á tak měla čas a prostředky to napasat a publikovat. Fakt moc díky. No a jinak kapča neni moc dlouhá, ale sem ráda aspoň zato. A nevim kdy sem dam další protože se mi seké net. No a tak vás ještě žádam abyste psali komentáře. Vivienne Pravda je hořká- Rada Ohlédla se a.. A to co viděla ji vyděsilo.Spatřila toho muže, teď už mu dokázala dát jméno, už jen kousek, maličko zbývá a už ho má, jmenuje se Calen, její noční můra............... Zatím co přemýšlela, vzpupně se mu dívala do očí a on do těch jejích. ,,Calen???" Zeptala se v jejím hlase bylo znát opovržení. ,,Á vida ty sis vzpoměněla, jak si rychlá a nebo, že bys to jenom hrála abych se víc snažil" odpověděl posměšně a zaškle...

Tak sem konečně dávam pravdu, ani se v tom moc neobjevuje Amanda, ale řekla bych, že je to důležitý pro šestou kapču. A taky než jsem vymyslela název, já sem fakt na názvy blbá a i po tej strasne dlouhej době je fakt blbej, no tak vám přeji příjemné čtení. Vivienne Pravda je hořká - Minulý den Ráno. Skrze zatažená okna dopadaly sluneční paprsky na tělo hluboce zachumlané v dece. Amanda tiše spala, zdáli se jí sny, Zvláštní, tajuplné blostivé. Vzbudila se a přemýšlela, třídila sny a minulost, vzpomínala na včerejšek, na muže, který ji surově odhodil, byl to upír, a ten jeho hlas, ještě teď se chvěla připomyšlení na něj a ten výkřik, proč, jak co znamenal??? Jak ji může najít, co chce..... Tyhle a mnohé další otázky se Amandě honili hlavou. Dnes má přijít Estela, vše jí pozradí a ona jí poradí snad.. hod. a Estela tu ještě neni, to je divný, v tom se ozve esemeska: Nestíham, přídu večer Esty. ,,To tedy fakt dík Esty" Zabručela si Amanda, opřela se o křeslo, zavřela oči, po chvilce u...

Tak sem dopsala 4 kapču a když je dneska tak pěkný datum dávam ji sem, věnovat bych ji chtěla monískovi za to že mě donutila to dopsat. To co je kurzívou se děje v minulosti a modrá kuzíva ja něco co je důležité pro další části příběhu. Doufam že se bude líbit. Vivienne Pravda je hořká - Dávný přítel Najednou jí v mysli něco vyvstanulo, co utišilo vše ostatní............. Ano, zná ho................. Najednou jí tělem projela silná bolest jako v jejích snech................... Rychlostí jakou překvapila samu sebe si vyhrnula šaty a na břiše viděla jizvu, která ji teď příšerně pálila. Vzpoměněla si na ten sen, ta postava ta dýka, jeho hlas, jeho síla........... Probrala se přívázaná k nějakému stromu z rány jí stále vytékala krev. Nechápala musela být v bězvědomí pár hodin jakto že žije??????!!!!!!!!!!!!! Skusila se pohnout byla přivázána tak silně že si akorát zařízla provaz více do kůže. Vytí vlků........... Křik............. Zděšení....... Zvláští hudba......... Pomanivý hlas...........

Tak jsme v půlce týdne a já se nemůžu dočkat víkendu, tak asi jako všichni. A mě napadlo, že se pokusím vám ten zbytek týdne zpříjemnit a tak sem ve škole(při pár hrozně nudných a zdlouhavých hodinách) sepsala tohle. Třetí kapčku k Pravdě. Snad se bude líbit a ten zbytek týdne vám zpestří. Většina toho co je kurzívou je v minulosti, sice se tam najde něco kurzívou co není až tak úplně v minulosti, tak doufám, že vás to nepoplete. Vaše vivienne. Pravda je hořká - Setkání Večer. Pomalu se stmívalo. Amanda s úžasem ve tváři pozorovala jas se slunce koupá v rudé lázni červánků, jak zapadá za obzor. Již za chvíli se přijde její čas. Čas kdy bude moct vyrazit na lov. Uplynul už týden od noci kdy ho poprvé spatřila, ode dne kdy se smířila se svým osudem. Za týden se zdokonalila v boji, její nejlepší kámoška Estela jí o mnohém řekla, pomohla pochopit, neb její oči viděli co jiné ne. Estela milovala magii, upíry a jiná stvoření. Vyšel měsíc, ze střechy domu bylo nádherně vidět všech jeho zákout...

Tak mě zase jednou chytla múza a já napsal další kapču, její kvalitou si nejsem jistá a ani pořádně dějem a musím přiznat že i rozsah je docela krátký, ale obávám se že bez ní by to dál nešlo, ale doufám že vás aspoň potěší, zvláště ty školu povinné. A ani nevím jestli se v tom orientujete pokud byste něco nechápali napište a moc vás prosím pište komety ať vím jak se líbí.Teď už vám jen přeji příjemné čtení Vivienne. Pravda je hořká-Sen Běžela lesem, byla tma ani měsíc nesvítil. Z dáli uslyšela vytí, táhlé a hlasité. "Jsou blízko, má spása je blízko." Za sebou stále slyšela kroky, kroky. ,,Vydrž, vydrž už jenom kousek"šeptla si neslyšně Amanda. Dupot za ní zrychlil. Ona taky zrychlila. Palouk už nebyl daleko, když spřed ní skočila postava v černém plášti. ,,Dopr..." zabručela Amanda a rychle změnila směr nad svou rychlostí sama užasla, postava za ní se ani nepohnula, už se přibližovala k dubu na začátku palouku když kolem ní proletěla dýka jen těsně ji minula zaboř...

Tak sem dávam tu povídku jak sem slíbila chtěla bych jí věnovat mé sestřenici Katuš, Monískovi za to, že mě donutili to dopsat, taky bych jí ráda věnovala Marille mému sbéčku, Kiqi a Tarantuli, že hlasovali v anketce. Doufam, že se bude líbit a já se pokusím co nejdřív napsat pokráčko. Tak pls pište komentáře ať vim jak se líbí, nebo hlasujte v anketě. Teď už jen přeji pěkné čtení. Vaše Vivienne Pravda je hořká Tik,ťak,Tik,ťak,Tik,ťak,......... Odešla další hodina. Je noc. Musí se ovládnout musí. Dnes v noci néééé! Teď už vykřikla vysoká černovláska schoulená v rohu místnosti. Ta touha je neuvěřitelná, touha po krvi. O několik hodin později, dveře zavrzali a černovlasá dívka odešla z bytu. Šla ztemnělou ulicí a vyhlížela nějakou osamělou bytost, svou oběť. V jedné z postraních uliček našla to co hledala. Starého bezdomovce schouleného v novinách. Bez rozmyslu se na něj vrhla a začala sát jeho krev, byl to nádherný pocit když jí jeho krev stékala po bradě, cítila, že sílí. Když už nic n...