Vivienne

Tak a zase vám sem něco házim, je to k Tejemství vlkodlaků... Nevím kdy sem zase něco dám a navís tohle má docela velký rozsah.. No jinak bych tuto kapitolku chtěla věnovat Kiqi a Marille. ,, Pojď maličká jen pojď, už jsme blízko" ,, Jo vždyť už jdu" ovětila dívka, která šla z mladou ženou tímto ponurným lesem. Hledali vlkodlaky, tedy jendnoho konkrétního. ,, Lukasi, ráda tě vidím" ,, Isell co ty tady a koho to sebou vedeš??" dotázal se mladík a s Isell se objal. Pak se na ni podíval a pravil ,, vůbec nestárneš" ,, Já vím ale proč?? Potřebuju pomoct. Tohle je Lisa" řekla a ukázala na desetiletou dívku vedle sebe,, mohl by ses o ni postarat a něco ji naučit?" ,, Ne" ,, Jak to? Chci jenom jednu malou věc za všechno co sem, pro tebe udělala" ,, Ty ji vychováš líp" ,, Já?? Lukasi pochop to mám svá dobrá léta dávno za sebou, sice to nevidíš ale slábnu, nezvládnu to" ,, Nevěřím ti" ,, Tak se nevěř" ,, Lukasi kdo to je???" ...

Ahojky, zase vás zdravím. Dávám sem prolog k Tajemství, doufám, že se bude líbit a chci ho věnovat Monískovi, Alexeje, Mys, blond-angel a denásekovi za okomentování nečekaného odhalení. Doufám, že vám aspoň trochu zpříjemí zbytek neděle a začátek nového školního týdne. Chladné zimní ráno, podzim uš odešel a nenechal tu mnoho ze své zářivé krásy. Kdysi barevné listí teď ošuntěle leží na zemi a to, které je na stromech ztratilo veškeré kouzlo. Jen sem a tam závanem závanem chladného větru zašustí a tam můžeme slyšet dávno zapomenuté příběhy. A tak je tomu i dnes. Listí vzpomíná na dávné časy a v jeho sténání je slyšet i tento příběh. Stal se kdysi v dávných časech, kdy vše bylo možné a magie byly v rozkvětu, v době kdy jsem byla dítě.... Když slyším šustění listí, musím se usmát. Proč?? Já ten příběh znám. Znám?? Ano, já ho vlastně zažila, byla jsem jeho součástí i když jen nepatrnou, která nic nerozhodla. Už jsou to desítky ba stovky let a já tu stale sem. Jako poslední ze všech. Jako p...