Vivienne

Ric se houpal na židli. Naproti němu stále seděl Rean. Už několik minut vládlo v místnosti ticho. "A ten druhý sešit?" zeptal se. "To je deník jistého Norreca. Píše tam, co se stalo." "A co se stalo?" Rean se nadechl a začal číst. Když dočetl, podíval se na Rica. Ten se usmíval. "Takže zabijáci.." mumlal, "to by se mohlo hodit." "Pane, co to říkáte?" Rean se zamračil. "Můj drahý Reane, musíme je najít všechny a probudit je. Budou nám sloužit. A nikdo na nás nebude mít." "Ale.." "Jaképak ale Reane! Ne všichni jsou našimi přáteli. Jaron se mi zmínil, že se Žlutí a Zelení spojili. Budou chtít vládnout i zde na Zemi. Tohle je naše šance se opět uchopit moci. Rozumíš tomu?" Ricovi oči plály nadšením. Rean přikývl. Rozuměl tomu až moc dobře. Od odchodu z Alfy se věci zhoršily. Když našli nový domov a usadili se, několik let vládl klid. Ale pak se opět rozhořel boj o moc. Bylo pět stran, jako bylo na poč

Nevím, co dělat a tak píšu. Nebo vlastně ne, já vím, co bych měla dělat, ale nechce se mi. Někde jsem ztratila celkem povedené drabble a je mi to jedno. Což je divný. Že by osud?? Přežila jsem tejden, kdy se uzavíraly známky. Myslela jsem si, že si konečně odpočinu, ale chyba lávky, jede se znova. A mě to štve. Ale nic s tím neudělám. Krátí se mi čas na výběr předmětů a já se ještě nerozhodla. Vážně nevím, co si mám vybrat. A je to tu zase. Jo, já vím, nemusíš mi to pořád připomínat! Ale musím!!! *** V neděli jsme byli u babi a dědy, ale nebyli doma. Naštěstí přijela teta, a tak jsme se alespoň dostali dovnitř a trochu se ohřáli. Jinak nic. Ztratila jsem tak celé 2 hodiny. Ale to je asi stejně jedno, jelikož bych je stejně promrhala. Jako vždy. ** Mám tu chaos. Nehorázný bordel. Nejen na blogu, ale i v počítači. Ale nevím jak jej uklidit . Bojím se ho a přitom vím, že mě jeho existence tíží. A tak tu vedle sebe sedíme a čekáme, co udělá ten druhý. Nikdo ale nic nedělá. Tady zatím ne.

První kniha Tato komedie je druhé dílo od Shakespeara, které jsem přečetla. Děj: Vše začíná tím, jak si chce šlechtic vystřelit z žebráka Slye, vezme ho k sobě, převleče a namluví mu, že je šlechtic. Dá mu přivést "manželku"(převlečené páže) a zavolá herce, aby mu pro potěšení zahrali hru "Zkrocení zlé ženy". Dále už se odehrává celá hra, jejíž děj bych rozdělila na dvě větve: a) příběh "krocení Kateřiny" a b) Bianca a její nápadníci. Dále zde už děj rozebírat nebudu, ale trošku se podívám na postavy, konkrétně na sourozenecké duo. Kateřina: Myslím si, že je to žena, která žila v nesprávné době. Má prořízlý jazyk a kuráž, což jí způsobuje problémy. Myslím si, že na Biancu tak trochu žárlí a snad ji i zraňuje, jak ji všichni obdivují a ji samotnou odsuzují. Bianca: mladší, hezčí a milejší sestra. Není to tak trochu klišé? Že se sourozenci liší jako oheň a voda? Bainca je milá, klidná, tichá a poslušná. Ve spojení s krásou a věnem dokonalá partie pro muže z

Poslední loňský seznam. Balady - Goethe Kytice - Karel Jaromír Erben Dobře čtivé a chytlavé balady. Je z nich cítit láska k národu (teda já jim tam alespoň viděla). Máj a jiné básně a prózy - Karel Hynek Mácha Začnu Májem... Já tam prostě nic nevidím. Je tam hezky popsané krajina, vylíčené city. Některé verše z vězení jsou opravdu dobré (podle mě), ale já jsem čekala něco jiného. Čekala jsem, jak bude popsána ta vražda. Takový dotaz, Jarmila se utopila v jezeře? Nevím proč, ale poslední 2 sloky I. části mi vnukly, že spáchala sebevraždu. Tiché jsou vlny, temný vod klín vše lazurným se pláštěm skrylo, nad vodou se bílých skví šatů stín, krajinou kolem šepce: "Jarmilo!" v hlubinách vody: "Jarmilo! Jarmilo!!" Je pozdní večer první máj- večerní máj - je lásky čas. Zve k lásky hrám hrdliččin hlas: "Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!" Michael Moorcock - Kníže mečů Více zde Cesta slepých ptáků,Runa ride, Sluneční jezero - Ludvík Souček Konečně pokořená kniha. Líbily

Povídečka napsaná 24.12 kolem půlnoci. Je zvláštní a nejsem s ní spokojená. Neplavala. Nechávala vodu, aby ji nadnášela a unášela ji, kam se jí zachtělo. Možná chtěla i umřít, ale teď na to nemyslela. Byla tu jen ona a vodu, jejíž šumění a dotek ji uklidňovaly. Oči měla pevně zavřené a dýchala klidně. Nevnímala čas, dávno ji přestal zajímat. Neměla důvod spěchat. Řeka měla své vlastní tempo. A pak zavadila o kameny na mělčině. Už ji voda dál nenesla, uvízla. Zklamaně otevřela oči. Přes zeleň stromů neviděla nebe. Pomalu se rozhlížela kolem. Neviděla nic jen neprostupný les. Zvedla se a vydala se do neznáma. Mokré šaty se jí lepily na tělo a kapky vody za ní tvořily cestičku. Bylo jí to jedno. Šla celý den obklopena divokým lesem a jeho obyvateli. Hlad jí svíral útroby a tak se najedla. Málo ale přece. Pomalu si začala zvykat na svůj nový domov. A pak přišla zima a nalézat jídlo bylo stále těžší, ale ona se nevzdávala. Zkoušela lovit, ale byla příliš pomalá a slabá. A pak přišli vlci. P

Jen krátce... Fantastické Vánoce Autorka : Ettelëa Dragons Seznam článků: 1. , 2. , 3. , 4. Tento projekt mě dost bavil a doufám, že se někdy dočkám dalšího :-) Knihy v mých myšlenkách Autorka: Abyss Seznam článků: tu Super nápad a provedení. Jsem moc ráda, že jsem se k tomu dostala. A proto se i tento rok budu účastnit. :-)

Před rokem jsem se zapojila do tohoto projektu a napsala 11 článků, já vím není to moc, ale něco přeci :-) A tak když jsem se u Abyss dočetla, že Knihy v mých myšlenkách pokračují, jsem neváhala a opět se přihlásila (více naleznete zde ). Budu odpovídat na tyto otázky: 1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu? 2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným). 3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem). 4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být. 5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum. 6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav. + budu knihy ohodnocovat (1/10 až 10/10)

Poslední část první kapitolky. To co je psáno kurzívou je úryvek z deníku. Rean opatrně vzal z hromady další sešit. Byl psán jemu známým jazykem. Byl to zápisek z deníku. Dal se nedočkavě do čtení. Říkali jsme jim Necitelní. Kdysi snad byli lidmi. Ne oni jimi doopravdy byli. Byli, to je důležité slovo. Zavíral jsem oči před tím, jak byli stvořeni. Byli to poslušní vrazi a s jejich pomocí jsem získal mnoho. Byl to však začátek našeho konce. Když odletěli dobrovolníci, kteří chtěli založit kolonii na planetě Alfa, která byla nedávno objevena v blízkosti hvězdy Sirius, byli jsme šťastní, ale brzy jsme s nimi ztratili kontakt. Právě v té době vznikly první podzemní laboratoře. Zem byla na pokraji války. Hledala se zbraň, která by byla ničivá, ale zároveň se dala ovládat. Nikdo nechtěl, aby se opakovaly zbraně, jakou byla jaderná bomba. A tak to tedy začalo. Mizely děti, ale i vědci. Kdo nechtěl spolupracovat, byl donucen. Obrovský stát, jakým Európa byla, si mohl dovolit postrádat pár lidí

Archiv 2012 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Název možná trochu zavádějící, ale nic jiného mě nenapadá. Možná si vzpomenete, že loni jsem napsala podobný článek ( tu ). Dnes bych tu ráda shrnula, co se mi z toho podařilo naplnit a co ne. Navíc i pár věcí na které se můžete těšit tento rok. 1. častěji jsem nepsala a mezi kapitolkami byly dlouhé mezery, doufám, že se mi to letos podaří alespoň trochu vylepšit - loni vzniklo nejméně článků pouze 122 ( pro představu předešlé roky to bylo okolo 140) - a to mi připomíná, že blog přežil 4tý silvestr :-) 2. jednorázovky se tu objevily, takže alespoň něco jsem splnila :-) Letos mám pro vás ještě nějaké schované v záloze. 3. rubrika ptám se vás i vlčí koutek neožili a ani jejich vzkříšení neplánuji, proto poputují do koše 4. hudba a knihy by měly žít stále, jak často budu přispívat nevím. Navíc se plánuji zapojit do pokračování Books in ma though 5. téma týdne- to zůstává stejné, bude-li vhodné a bude-li čas vyjádřím se, ale nevidím to na časté příspěvky 6. delší povídky - ráda bych doko