Vivienne

Další týden uplynul. Skoro nic se nedělo(až na to, že sjem so dokopala k tomu sem přidat další kapitolku :-) ). Jo a na ochodní akademii zveřejnili předběžné výsledky. Mno a já sem skončila 82, takže mě defakto přijali, jelikož jich tam berou celkem 120. Asi bych měla začít slavit a juchat, ale..  Prostě ta škola, já tam nechci.. Neláká mě ani v nejmenším, když  o ní slyším dělá se mi špatně.  To není nic pro mě. A ta škola je těžká a já pochybuju že ji zmáknu.. Naši se shodli, že by to bylo nejlepší jít tam, ale já tam nechci. Pak tu vyvstává ta mizerná otázka, kterou bych nejradši zabila. A to:  Kam tedy chci.. já to prostě nevím, ale ani jedna z těch tří, kam sme si dala přihlášku to fakt není. :-( achjooo Mno jinak o víkendu, jsem skládala puzzle(ještě furt, ty samý, dostala jsem se do fáze, kdy nadávám na to jaký obrázek jsem si vybrala, je tam totiž jenom černá, šedivá a jejich různé odstíny a já  ty puzzle zaboha nemůžu doskládat). A ještě jsem s tátou zdobili perníčky, ty moje

Po delší době další kapitolka. Je docela dloohá, tedy, aslepoň na mé poměry. Nějak nevím co víc říct.. Tak snad jenom ať se líbí... Rychle doběhla k autu, nasedla a dupla na plyn. Kola zanaříkala, ale okamžitě se dala do pohybu. Auto za okamžik zmizelo v oblaku zvířeného prachu. Jasmie byla stále nervózní. Doufala, že jí hned nezačnou pronásledovat. Bylo to, ale zbožné přání. Najdou ji, ať bude kdekoliv. A to díky Demetrimu-stopaři.. Nejdříve vyjede z téhle pece, pak najde Lucy. Pošle Kaitlin s vlkodlaky pryč. Sama si pak na Demetriho počká. Nebo by mohla vytvořit falešnou stopu a získat tím čas, ale kdo ví, jestli se na to Demetri chytí. Nezbývá než doufat a modlit se k bohu.. Ale ona již na boha nevěří. Přestala, když jí zničili život. Možná by se k víře v něj vrátila, ale neměla tu možnost. Proměnila se, stala se stvůrou, ďáblovým stvořením, které nemá duši. Jasmie si povzdechla. Neměla by na to myslet. Obzvlášť ne teď, ale nemohla si pomoci. Aro v ní probudil dávno zapomenuté vzpom

Původně jsem si říkala, že na téma týdne nebudu psát články, ale nakonec mi to nedalo a já sem teď jeden kratičký napíši. Tento týden je tématem týdne škola. Kdo by ji neznal? Škola, už to samotné slovo v nás vzbuzuje různé pocity. Nenávist, odpor, bázeň, láska, radost,strach... Škola je místo kde se máme vzdělávat, ale ve skutečnosti je mnohem víc. Je to místo, kde si skoro poprvé navazujeme vztahy s jinými lidmi. Kde stojíme sami za sebe, ale kolikrát i s ostatními za jeden tým. Musíme spolupracovat, překonávat rozpory a i vlastní nechuť. Ano většina z nás školáků na ní nadává, já nejsem jiná nejradši bych ji zrušila. Ale pravou cenu a smysl školy objevíme až budeme straší. Až snad dostaneme i ten rozum:-) Škola je místo, kde žije radost a přátelství, ale je to také místo smutku a prvních zklamání. Je to místo, kde se bortí sny a umírají iluze. A právě v ní dostáváme,řekla bych, důležité poučení, a to že život není fér. Kde jinde je to jasněji vidět než ve škole? Tedy, alespoň já to

Další týden je u konce a tady je jeho shrnutí. Pondělí, otravná škola. Poté trénink a TV. Úterý, rovnátka. Zdál se mi sen, že mě brácha budí a tak jsem stala a začala se oblékat, ale pak jsem se podívala na mobil a ono půl jedné. Jinak vě škole odpoledka+ bolest zubů. Středa tělocvik, sme celý dvě hodiny hráli badminton(Nevím jak se to přesně píše), to byl podle mě dobře strávený čas. Pak kadeřnice, mi ostříhala konečky a nakonec jsme přáli mamce k narozeninám. Jsem jí koupila růži a pak se všichni složíme a koupíme jí zlatý prstýnek, al eaž budou mít její velikost. Čtvrtek focení na ročenku, už to vidím, tam bude zase největší obluda.. Pátek písemka z chemie, sem prej popletla alkoholi, ale mám údajně za 2, takže super. Sobota, žádné puzzle, nýbrž vaření a práce venku. Jakýmsi záhadným způsobem jsme si natrhla čáru srdce na pravej ruce, není to nic vážnýho, ale teklo z toho krve.. Neděle, přijala babi s děnou a tak se kecalo a kecalo... Pak nějaký to učení a pak mi brácha dal do mobil

Tak a dnešním dnem začíná jaro!! Tak nějak se mi zdá, že už pomalu, přebírá žezlo od zimi a velice brzy usedne na trůn místo ní. Už vě čtvrtek bylo teplo a sluníčko bylo na obloze dlouho. A když zapadalo byla jsem svědkem překrásné scenerie. Jak mi tohle jen chybělo. A třeba i buzící se jaro ve mě probudí múzu a já začnu psát jako zběsilá. :-) To by se vám asi líbilo co? Mno nezbývá než doufat, že se ke mě ta nevděčnice vrátí a nějaký čas u mě pobude. Přeji ať si první jarní den užijete :-)

Nějak nestíhám, tak tentokrát jen hudba.

Po dlouhé době shrnutí týdne. Tak tedy začnem.. Pondělí děs, byla sem sice doma, ale nebylo mi nejlíp. Úterý už zase ve škole, dokonce sem přežila i úděsnou hudebku a recitaci básně (to byla hrůůůza). Středa 2 hod těláku+ hodina tréninku na basket, ulila sme se z dějáku, jinak nuda.. Čtvrtek turnaj v basketu, sme byly přeposlední, ale i tak je to úspěch. Pátek zkoušební z chemie, sme myslela, že se zbláznim hrůzou, ale zvládla sem to,před tím ještě písemka z příroďáku, jednou si myslím, že to by to nemusela dopadnout hrozně :-) Compy nuda a ájina to samý.. Překládání nějaký děsný písničky.. Sobota, celej den skládání puzzlí, strašně potom bolí záda, sem měla pocit, že se už v životě nanarovnam, ale docela sem s tim pohla. Neděle zase puzzle, domácí práce a učení. Nakonec sem psala další kapitolku, jen jsme udělalu tu chybu, že jsem ji psala rovnou na blog a pak nám náhle kyksnul net a bylo po povídce. Jen co si seženu zbraň půjdu a zastřelím internet. A jak už napovídá název celý týden

Mno není to zrovna obvyklí článek,ale mě zaujal tak ho sem dávám. Můj bratr je zaregistrovaný a pravidelně chodí na metalové fórum( Zde! ) A on mě opuzornil na zajímaví článek, já sem dám pouze úryvek a pukud si ho chcete přečíst celý i s reakcemi na něj můžete ZDE! ...v pondělí 8.března formálně obviněn zpěvák a kytarista Adam "Nergal" Darski z kapely Behemoth za urážku Římskokatolické círvke. V září roku 2007, kdy Behemoth hráli ve své domovině, onačil Nergal katolickou církev jako "nejvražednější kult na světě" a roztrhal kopii Bible přímo na pódiu (viz video zde ). Po tomto incidentu, Ryszard Nowak, hlava polského protisektářkého výboru, zažaloval Behemoth pro šíření Satanismu.... Ta poslední věta mě dorazila. Šíření satanismu. První co mě napadlo, bylo, co je to za keci. Potom mě napadlo ještě něco děsnějšího. Když ho oni chtějí zažalovat, že šířil satanismus, tak by je kdokoliv mohl zažalovat, že šířili křesťanství. Fajn zní to divně, ale podle mě je to defak

Další kapitola, taková divná.. Za začátku je tam jen takovej náhled na to, co se děje. A dál je to hodně divný.... Mesy a Kaitlin se pomalu vydali zpět k chatce. Jejich krátký rozhovor vše vyjasnil. Obě měli stejný cíl- pomstít smrt svých blízkých. A tento cíl je svedl dohromady. "To je Mesy. Máme stejného nepřítele. Zůstane tu s námi." Vysvětlovala rychle Kaitlin v rychlosti. Vlkodlaci jen přikývli, nebylo třeba víc říkat. A tak se jejich malá smečka rozrostla o dalšího člena. Poslední den se jí zdál nejlepší v jejím životě. Ale teď se už musela chystat ne setkání s Jasmie. Aby jí řekla, co se dozvěděla. Avšak to že se musela rozloučit s Maykiem ji rozesmutnilo. Zamilovala se, to bylo jisté a zdálo se, že ani ona mu není lhostejná. Ale teď už musela jít. Nastoupila do letadla a u srdce ji hřál jeho úsměv a příslib brzkého setkání. Jasmie se snažila uklidnit. Měla tušení, že Markus jejímu vysvětlení neuvěřil. Prý dokázal vycítit vztahy mezi lidmi. Kdo ví, jestli vycítil, co b

Taková divná povídka..Moc divná povídka.. Šel tiše, opatrně našlapoval na lesní cestu. Bylo to divné, mít strach z toho lesa. Všude okolo byli lidské osady. Přesto se mladík bál. Jelikož ve vzduchy vyselo zvláštní napjetí. Zvířata byla neklidná, rychle mizela do svých úkrytů a neodvažovala se z nich vylézt. A pak i on uviděl důvod jejich strachu. Před ním se objevila smečka vlků. Netroufal si odhadnout, kolik jich bylo, za svůj život neviděl tolik vlků pohromadě. Na okamžik se zazdálo, že o něčem rokují a pak se jako jeden vlk rozeběhli na něj. Mladík stále běžel lesem, pronásledován obrovskou smečkou vlků. Zdálo se mu to věčnost, co se dal na útěk, ale stále neviděl konce lesa. Pomalu mu docházel dech, ale on musel dál. Musel! Běžet dál, pryč z toho prokletého lesa. Pryč od vlků od jejich krvelačných pohledů. Za ním se ozvalo zavytí a něčí tesáky se mu zakously do ramena. Vykřikl a spadl na zem. Pak se do něj zakously další a vlekly ho pryč. Po chvilce se zastavily a on se octl na mýt

Takové kratičké zavzpomínání na léto, aneb fotky.