Vivienne

Toto ale trvalo já vím, ale tak snad .. snad se to bude líbit... a nejen tobě Bello... I když je to divné, vůbec se to nepovedlo.... Je brzké ráno, ale mladá žena je již vzhůru. Na sobě má oblečené černo-červené korzetové šaty. Dlouhé vlnité vlasy barvy peří havraních křídel sahající jí do půli zad, zdobí stříbrná čelenka. Naposledy se na sebe podívá do zrcadla a usměje se. Dnes chce být dokonalá, opět totiž uvidí toho koho miluje. Ta představa ji rozechvívala. Zpoza dveří k ní doléhal hluk. Přípravy na svatbu jsou již v plném proudu, ale nebyla to její svatba. To její sestra Narcissa se dnes vdává. Ozvalo se lupnutí a pak promluvil skřípavý hlásek. "Slečno Bellatrix, je čas. Vaše matka si vás žádá dole v hale." řekla skřítka a uklonila se. Bellatrix přikývla a vyšla z pokoje ven. Sestoupila po schodech dolů do haly a pokoušela se v tom zmatku najít matku, ale nepodařilo se jí to. Za to viděla někoho jiného. Při tom pohledu se jí skoro srdce rozskočilo radostí. Byl tam on- je...

Tak konečně jsem dopsala tu povídku pro mys. Myslím si že je nic moc a hlavně nevím jestli je to romantika. Krev. Její krev. Jak jen ji teď nenávidí. Proč ona? Proč ne ony? Ptala se sama sebe. Ale odpověď nenacházela, její mysl stále ovládal vztek. Jak si myslela že teď bude volná. Jak byla naivní. Jak jen jí napadlo, že by mohla roztáhnout křídla a užít si svobody. Dokončila školu. To a no, ale nic se pro ni nezmění. Je Blacková. A její krev je čistá. Brzy začnou plesa a ona bude mít tu ,, možnost " si vybrat muže. Možnost. Musela se nad tím zasmát. Stejně si bude muset vzít toho koho jí rodiče vyberou. Vánoční ples. Všude je plno lidí, všichni to jsou čistokrevní čarodějové. Ideální společnost pro ni. Pomalu se svou setrou vchází do vnitř. Má na sobě světle modré šaty, jež ladí k jejím očím a z blond vlasů má vytvořený drdol. Vypadá úžasně. V první chvíli se na ni dívá snad celé mužské osazenstvo, ale postupně pohledy opadávají. Až na jeden, pálí jí, cítí se nejistá a stále nemů...

Tak a je tu to pro kiriki, ale je to HRŮŮŮŮŮZAAAA!!!!!!!! Nic horšího jsem nikdy nenapsala. Zkoušela sem to přepsat, ale nějak to nešlo. Nějak mi to nešlo, tohle téma mi nějak nesedlo. Tímto se vám chci všem moc omluvit. Je to fakt hrůza. Ani se to nedá nazvat povídkou. Navíc ani nevím jestli to je shlash, pokoušela sem se to psát poprvé v životě. Ach jo. Harry: Je čas zapomenout. Čas odejít. Vzpomínky jsou stále živé a bolest neumírá. Draco: Je mi mizerně. Měl bych se cítit šťastný. Přišel o všechno co měl. Ne. Ale já nejsem šťastný. Jak to?? Proč? Je to můj úhlavní nepřítel. Nebo ne??? Nenávidím ho!! Nebo je to omyl??? Hřbitov. Ztratil vše co měl a přece něco získal. Ale co??? Hrob na kterém sedí je jeho rodičů, ten vedle je jeho přátel a Ginny. Nikdy mezi nimi nic vážného nevzniklo. Nebyl čas. Rok poté. Čas hrůzy a teroru trvá. Blíží se Vánoce. Harry jde rozsvícenými ulicemi města jehož jméno zapomněl. Kroky. Někdo jde za ním. U obrovského stromku který zdobil náměstí se zastavil a ...

Tak sem napsala tu povídku pro monínka, ale nejsem si jistá jestli sem přesně splnila zadání, snad se bude líbit. Ticho? Ne uš není. Jak to? Něco je vyrušilo. Co? Zvuk. Jaký? Tichý. ..................... Samota? Ne uš není. Jak to? Něco přišlo. Co? Zvíře. Zvíře? Ano. Jaké? Malé. Co to bylo? Koťátko. Koťátko? Ano. Jeho mňouknutí vyrušilo ticho, a jeho přítomnost vyrušila samotu. Kde se vzalo? Přišlo. Odkud? Ze tmy. Ze tmy? Ano. Co bude dál? Nakrmím ho. Proč? Líbí se mi, nechám si ho. A proč si ho necháš? Dovede to co já nedovedu. A to je co? Zahnat samotu, přerušit ticho. Období ticha skončilo. Jak to? Mám ji, kočičku. Němého přítele, který nevizradí má tajemství a vždy mě uklidní. Je dobré mít někoho takového. Někoho kdo přinese světlo do tmy..........

Tak konečně sem dopsala tu povídku pro Beltrix. Doufám, že se bude líbit. Belatrix a Harry V azkabanu. Kolik mu je let? Tomu malému smradovi? Tomu jenž porazil jejího pána, kvůli němuž je tady. Pomstím se! Po měsících plánování znovu uprchla odhodlána se pomstít, zabít ho, ale nejdřív musí trpět. Roka ho sledovala a kousek po kousku ničila jeho štěstí. ,, Tak konečně ses ukázal Pottere" řekla svým ledovým hlasem a vyšla ze stínů sromů na hřbitově kde právě seděl u hrobu své ženy. Podíval se na ni trochu zaraženě. Ano je to Belatrix, ta jež mi zabila kmotra, nejlepší přátele a nakonec i rodinu pomyslil si Harry. Nahlas ji jen pozdravil a utrousil pár poznámek o době kdy se neviděli. Neměl strach. To ji rozčílilo zaútočila. Uhnul. Odpověděl. útok odrazila a chystala se znovu zaútočit. Byl rychlejší a vykřikl Avada kedavra. Bela s údivem ve tváři padla k zemi. Byla mrtvá.....

Jelikož ráda píšu povídky rozhodla jsem se vám dát možnast něco mi zadat. Nejraději píšu fantasy(raději originální, než příběhy někoho jiného, na to tu jsou mnohem lepší pisatelky než jsem já) Napište o čem, o kom by měla být, a já se vám ji pokusím napsat.