pro monínka

Tak sem napsala tu povídku pro monínka, ale nejsem si jistá jestli sem přesně splnila zadání, snad se bude líbit.
Ticho?
Ne uš není.
Jak to?
Něco je vyrušilo.
Co?
Zvuk.
Jaký?
Tichý.
.....................
Samota?
Ne uš není.
Jak to?
Něco přišlo.
Co?
Zvíře.
Zvíře?
Ano.
Jaké?
Malé.
Co to bylo?
Koťátko.
Koťátko?
Ano.
Jeho mňouknutí vyrušilo ticho, a jeho přítomnost vyrušila samotu.
Kde se vzalo?
Přišlo.
Odkud?
Ze tmy.
Ze tmy?
Ano.
Co bude dál?
Nakrmím ho.
Proč?
Líbí se mi, nechám si ho. A proč si ho necháš?
Dovede to co já nedovedu.
A to je co?
Zahnat samotu, přerušit ticho. Období ticha skončilo.
Jak to?
Mám ji, kočičku. Němého přítele, který nevizradí má tajemství a vždy mě uklidní.
Je dobré mít někoho takového.
Někoho kdo přinese světlo do tmy..........

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice