Vivienne

Já vím je to divné, ale nic lepšího už z toho nebude... Iluze 150 Ač se to zdálo nepravděpodobné, na má slova došlo. Po úspěšné misi mě čekala opět samota mé věže a uklidňující stereotyp. Ač jsem sledovala dění ve světě, nikdy jsem nepocítila vliv politických změn. Bylo mi jedno, kdo zrovna vládnul, každý nakonec rád nahlédl do studnice vědění. Po onom potrestání vzpoury, které jsem byla nucena zaznamenat, ke mně dlouho nikdo nezavítal. Pro to mě velice překvapilo, když můj klid někdo přerušil. Na prahu dveří stál on. A nebyl sám. Vedl sebou malé devčátko, bosé, uplakané a umouněné, ale cosi v jejím oku mě zaujalo. Tiše ke mně promlouval a já bedlivě naslouchala. Nakonec vzal do dlaní mou tvář. Jeho ruce byly překvapivě hřejivé. Prostupovalo mou teplo a spolu s ním se do mě vléval nový život. Překvapením jsem zalapala po dechu. Naklonil se ke mně a špitl mi do ucha. "Můj dar pro tebe,," dech měl ledový, až mi z něj naskákala husí kůže. Letmé přikývnutí. Na víc jsem se nezmohl

Tentokráte kratičký ba přímo titěrňoučký seznámek přečtených knih ze říjen, listopad a prosinec.Všechny měsíce už jsem plné trávila ve škole, hromadily se zápočty, únava a to vše se projevilo na počtu přečtených knih. Upřímně řečeno, nečekala jsem, že to bude až takový pokles. Ale na druhou stranu vážně se mi sebou nechce tahat knihu, když už táhnu tašku s učením a třeba i noťas. Opravdu se to pronese. Na životní styl za tmy do školy a za tmy ze školy + minimum času doma, jsem si prostě ještě nezvykla. A kdoví zda-li vůbec někdy zvyknu. Dámy a pánové -T. Pratchett Klasická kniha od oblíbeného autora. Zábavné počtení během volna v práci. Nějak už pořádně nevím, co ke knihám mého oblíbeného autora psát. Přeci jenom už jsem jich pár četla a přijde mi, že se v jejich hodnocení strašně opakuji. No asi bych na tom měla zapracovat… Na cestu - T. Pratchett Poněkud jiná série od známého autora. Tak nějak z našeho světa, ale zároveň poněkud sci-fi. Zajímavý příběh o světě v obchodním domku. Zkus