Vivienne

Na úvod musím říci, že nejsem zručný člověk, ač se čas od času pokouším něco vytvořit. Proto je i můj dnešní výtvor nepovedený a já věřím, že by to každý z vás zvládl lépe. Inu jde o výrobu lapače snů. Při jeho vzniku jsem se nechala vést tímto zdařilým videem. ( zdro j) Ale přeci jen jsem si v určitých věcech musela vést jinak. Místo kruhu jsem použila vrbový proutek, který jsem neloupaný zakulíkovala ve tvaru podobném kruhu a nechala jej takto několik dní, aby se vytvaroval. Poté jsem jej pevně svázala nití a dala se do výplně. Při druhém pokusu jsem si počínala podobně, jen jsem místo jednoho proutku vzala tři a dala je na pár dní máčet do vody. Poté jsem je spletla do copu, ten jsem opět zakulíkovala ve tvaru podobném kruhu a dál to šlo jako předtím. Výplň Zde jsem místo ... (Já vlastně ani nevím čeho, v jednom videu byla použita "sinew" což mi bylo přeloženo jako "šlacha" což mi přišlo divný, takže nevím co to je. Ve zde zmíněném videu sem jí nerozumněla, co po...

Příšerné horko nebo velké děště, toť z velké části prázdniny. A tak jsem měla příležitost podívat se na pár filmů. Hvězdné války I. - IV. - celá tato série je u mě spojená s melancholií. Líbí se mi nové i starší díly, i přesto že je tam takový rozdíl. Čarodějky ze Salemu - tento film jsem chtěla vidět už dávno a povedlo se mi to. Líbil se mi, i když netuším, jak moc přesně byly zobrazeny historické informace. Devátá brána - bratr mi tento film doporučil a já se nezklamala. Mám ráda Deppa a ani zde mě nezklamal. Konec mi přišel trošku nejasný, ale možná že jsem to nepochopila pouze já. Highlander - jak jsem přišla na tento film ani nevím, ale celkem se mi líbil a hudba od skupina Queen vše skvěle doplňovala. Myslela jsem, že se celý bude odehrávat v minulosti, ale to byl omyl. Pasáže v minulosti tam byly a našly se i vtipné okamžiky. Nelituji času, který jsem tím zabila. Ctihodný občan - takové filmy mám ráda, obdivuji chytrost (možní až genialitu) mstitelů. Rozhodně zajímavá podív...

Žáci a studenti to jistě zaregistrovali, byly pololetní prázdniny a u nás krátce po nich i jarní. A já jich po dlouhé době využila ke sledování filmů. Máj Film jsem si pustila, protože pro mě bylo čtení Máje těžké a já doufala, že jej tak lépe pochopím. No neřekla bych, že to moc nesplnilo svůj účel, ale od začátku. Ten mě překvapil a dost se mi líbil. Nejvíce se mi na filmu líbila tajuplná postava kata, který byl vlastně průvodcem celého filmu. Nelíbilo se mi provedení Jarmily (větší část filmu byla nahá a pokud si pamatuji tak ani nepromluvila), navíc mi přišla až moc do větru, ale to je věc názoru. Loupežníci, no nazvala bych je odlehčením. Konec, hlavně ten Jarmilin, byl nepřesný, ale holt tam chtěli dát nějaký ten sentiment. Myslím si, že film mohl dopadnout lépe i hůře. Čertova nevěsta - nová česká pohádka z dílny Zdeňka Trošky. Přijde mi to jako klasika, příjemně strávený večer. Moc se mi líbilo provedení víly i princezny coby přízraku. Prostě mám pro takové blbinky slabost :-) ...

Začátek cesty.. Má cesta k tomuto žánru začala velmi brzy a to tak, že si vlastně nepamatuji pořádně, jak to začalo. Podporována bratrem jsem uvázl a v její oprátce. Knihy.. I když se v tomto žánru pohybuji pár let, stále si netroufám tvrdit, že znám "klasiku" nebo všechny největší autory. To v žádném případě. Snažím se si rozšiřovat obzory, ale střední škola sežrala dost mého volného času a povinná četba rovněž. A tak to se mnou jde z kopce. Na fantasy mám ráda tu volnost, autor si může vytvořit své vlastní světy, které se budou řídit jeho pravidly a rozkazy. A to mě vede k pokusům o psaní vlastní fantasy. To zda jsou zdařilé či nikoli zde psát nebudu. Už jako malá jsem si představovala víly, žijící u potoka. Představovala jsem si, jak odcházím do jiných světů a žiji tam úplně jiný život. A do dnes ráda utíkám do jiných světů a nehodlám s tím přestat.

Přeji hezkou neděli. Přináším vám už třetí článek. Strašně to uteklo. Ctěla bych se vám nejprve omluvit, že tu není moc živo a že nepřibyla povídka. Vážně mě to mrzí, ale nestíhám a navíc celou sobotu jsem byla pryč a vrátila se zcela na odpis. Doufám, že se mi podaří vše dodělat a konečně sem přidat něco pořádného. Ale už vás nebudu dále zdržovat. Když slyším nebo vidím tato slova nevím proč, ale okamžitě se vzpomenu na Pána prstenů. Ale o tom až později. Já a fantasy filmy Přiznám se, že je mám ráda. Dívám se na ně i když neznám knižní předlohu, nebývám moc kritická, ale vša také nezkousnu. Např. již zmíněný Pán prstenů- když jsem ho viděla poprvé byla jsem nadšená a nachápala jsem bratrův odpor hlavně k druhému dílu. Až později, když jsem si knihu přečetla, jsem pochopila proč. Mluvím o bitvě u Helmova žlebu, které byla přetvořena tak, aby davy lidí upoutala. V knize to bylo úplně jinak. Méně dramaticky řekla bych. Lepší slovo mě zkrátka nenapadá. Velkým plusem je, podle mě, to že p...

Fantasy bytosti To je dosti široký pojem a shrnuje se pod něj dosti "potvůrek". V mých povídkách se jich však mnoho neobjevuje a to je podle mě škoda. Inu takoví vlkodlaci a upíři nejsou špatní, ale jsou to pouze oni. Stále dokola. snažím se je pokaždé nějak ozvláštnit, aby pokaždé byli jiní, ale ne vždy se to podaří. Tento článek bych chtěla věnovat fantasy bytostem o kterých bych ráda psala a které se snad v brzké době skutečně v mých povídkách objeví. Dryády- tyto zelené víly mě učarovaly svojí láskou k zemi. Jsou popisovány různě a i v tom se podle mě skrývá jejich kouzlo. Doufám, že se jednou objeví i v mé povídce. Poprvé jsem o nich četla v knize Zaklínač, do té doby jsem je znala z obrázků a internetu, tamní bojovné dryády žijící bez mužů mě okouzlily a já si přála být jednou z nich. K dryádám lze připojit i jejich příbuzné najády a víly celkově. Gryfové- lví trup a orlí hlava. Nebezpečný tvor, který dokáže být i milý, něžný. Je vytrvalým nepřítelem a věrným přítelem. ...

Fantasy světy Inu toto téma je dosti široké a hlavně si pod ním lze představit téměř cokoliv. Od Tolkienovi Středozemě až po Podmoří Terezy Matouškové :-) Na těchto světech mě fascinuje jejich propracovanost. Každičký detail je promyšlen a doveden do zdárného konce. No není to krása? Reálně vypadající mapy, vlastní historie, jazyky a to vše podáno tak, že by to mohl být skutečný svět. V tomto článku bych se chtěla zmínit hlavně o mapách, které pomáhají se ve světě vyznat. Ono nakreslit takovou mapu je (alespoň podle mě) umění. Ale mě to tak dřív nepřišlo, možná i proto jsem se i já jednoho dne rozhodla, že si vytvořím svůj vlastní svět, kde by moji hrdinové mohli utvářet dějiny svými hrdinskými činy. Jenže to není tak lehké (alespoň u mě ne), přeci jen značné množství pojmů a jmen (a ty je pěkný oříšek vymyslet, někdy se to rovná útoku na vysokou kamennou věž jen s plácačkou na mouchy). Zde v tomto článku popíšu své "zkušenosti" a pár rad, na které jsem tak přišla. Berte to s...

V úterý jsme šli se školou do kina na Janu Eyrovou . O její knižní předloze nám učitelka vyprávěla asi před 2 týdny v literatuře. Takže jsem zhruba tušila o co půjde. Trochu jsem se bála, aby z toho nevylezl slaďák ( ty já nemusím), ale nestalo se tak. A film mě nezklamal. Byly tam části, které se mi nelíbily, nebo bych je udělala jinak (např. ten tak trochu chaotický začátek), ale to nic nemění na tom, že film byl povedený. A já jsem se rozhodla, že si přečtu i knihu. *** Původně jsem chtěla prázdniny přečkat doma. Chtěla jsem udělat něco do školy ( je toho dost), něco na blog popojít s knihami a povídkami. Ale dnes je první den prázdnin a já to už nedávám. Co? No trávení dne s babi jsou opravdová muka. Neustále mě otravuje, něco chce a pořád se jí něco nelíbí. A já nemám nervy to vydržet. A tak (jako už tolikrát) uteču k druhé babi do Těnovic. Tam snad bude větší klid. Doufám, že si užíváte prázdniny lépe než já..

Je léto a počasí nebývá vždy ideální a tak jsem se i já pustila do filmů. Což je pro mě dost neobvyklé a tak jsem si řekla, že o každém napíšu alespoň jednu větu, což mi občas dělalo dost problémy. Princ a pruďas -zaujal mě, když o něm psala Temnářka a tak jsem se do něj pustila. Nevím proč, ale představovala jsem si, že Belladona bude blondýna. Tak jako jí i mě vadila příliš sprostých slov, ale jinak se mi to líbilo. Lidice -dějepis tak trochu jinak, podle našeho dějepisáře je ten film celkem historicky přesný. Jeden ze smutných okamžiků byl ten jak zabýjeli ty děti a jeden německý voják (alespoň myslím, že to byl Němec), vyběhl z auta pozvracel se a zastřelil se. Červená karkulka - nečíst recenze myslala bych si, že se jedná o pohádku. Ale tak v celku to šlo. Thor -zapomenu-li na vše co vím o severské mytologii a vezmu to jako film podle komixu, je to celkem pěkný film Na vlásku - taková tipická pohádka dnešní doby, dobro zvítězí nad zlem, láska vše překoná... Born of Hope -krásný f...

Seriály jsou všude kolem nás, den co den útočí na naše vědomí z televizních obrazovek. Prožíváme životy, které nejsou naše, které nám nepatří... Často končí stejně nebo hodně podobně, ale nám to nevadí. Proč asi?? Protože ono to dopadne dobře a my máme rádi dobré konce. Ale to není důvod proč jsem se odhodlala napsat článek na TT. Je to kvůli jedné matné vzpomínce na dětství. A já se o ni s vámi podělím.. Zašla jsem na blog Polgary (kterou jistě většina z vás zná) a tam mě přímo uhodil obrázek Toma a Jerryho. Těch dvou nařádů, které sem jaké malá zbožňovala (no popravdě je mám ráda do dnes), ale byla tu ještě jedna nesourodá dvojice, kterou mám možná radši. Prosím potlesk pro Vlka a Zajíce... ну погоди заяц!! Začalo to prostě, bratr chodil do školy, nebo byl s kamarády a já většinou dny trávila sama jenom s babičkami. A v těch chvílích jsem se často chtěla dívat na video. Babči se to naučili a já tak mohla kdykoliv zasednou a dívat se, co ten vlk a zajíc zase vyvedou. Poněkud novější ...

Tento týden a i ten minulý v tekevizi dávali filmové zpracování knih Terryho Pratcheta: Barva kouzel a Lehké fantastično, pod jménem Barva kouzel. A já si to samozřejmě nemohla nechat ujít. Takže tu mám svůj názor na film. Pravda některé pasáže byli dost pomíchané a vystřihli i mým pár zamilovaných pasáží, neobejevil se tam Bel Shamaroth, ani Hrun Barbar, což je podle mě velká škoda. Bitka u Prokopnutého Bubnu byla poněkud pomíchané a o hře bohů tam nebyla ani zmínka. Druhá část, kterou dávali dnes začala opět pro mě chaoticky, ale naštěstí se tam objevil barbar Kohen na kterého jsem se dost těšila. Mluvící stromy, ani perníková chaloupka, bitka s čaroději mě taky zarazila. Navíc se mi zdálo, že Galdera zabili příliš brzo a tak obřad Ašk -Ente dělal Trémon. Trolové tam nebyli krom praděda. Magický obchod tam nebyl, jelikož se hrdiné dopravili po řece do Ank-Morphorku rovnou. Pokusb o zabití Trémona mě pekvapil ale ten jeho vztek mě rozesmál. Ale ten konec byl opravdu pěkný. I přes to c...

Už je to delší doba, co jsme s holkama vyrazila do kina na Zatmění a tak jsme se rozhodla, že vám se hodím menší report, nebo něco v tom smyslu.. Začnu u začátku filmu,ten byl dobrý, ukázali nám tam začátek zrodu armády novorozených. Sice to v knize nebylo, ale bylo to dobré osvěžení. Pak to ale přišlo... nuda.. Zhruba od půlky filmu jsem si říkala, že Bella je děvka, tento můj dojem byl umocněn jednou z scén na konci filmu. A na tom jsme se shodly všechny co jsme tam byli.. Hezké taky bylo jak tam Rosaile a Jasper vyprávěli své příběhy a to samé platilo pro vklodlaky, pro mně to bylo vítané oživení filmu. Konečná bitva byla povedená a mě osobně se líbila. Takže závěrem... podle mého by vůbec nevadilo, kdyby polovinu až třičtvrtě filmu ustřihli, nemyslím si, že bych to nějak moc postrádala. Docela mně to zklamalo, ale říkám si mohlo to bejt ještě horší. Některé části se mi líbili, ale celý film se mi zdál zdlouhavý. Opravdu mě zajímá s čím příjdou v Rozbřesku.

Takže dneska jsme s holkami vyrazili do kina na Nový měsíc. Takže sem házím pár mých keců. UPOZORNĚNÍ:Pokud jste film neviděli a nechcete se o něm něco dozvědět tak nečtěte, nechci nějak narušit váš postoj k tomuto filmu. Já mám totiž tu drzost sem dát můj osobní názor na film. Začátek byl OK. film se na rozdíl od prvního více držel knížky. Vím, že je spousta lidí, kterým tato sága leze na nervy, ale musím uznat, že autorka dokázala, přimět nás k tomu abychom četli. A to je podle mě velké plus. No nic zpět k filmu. Musím uznat, že se jim povedli vlkodlaci, nečekala sem, že je udělají až tak dobře, takže milé překvapení. Když Bella skočila z útesu bylo vidět, že vo vodě je jen figurína, tedy aspoň mě se to tak jevilo. Taky mohli trochu víc zapojit Viktorii, ji tam nechali běhat a pak vykouknout z vody..Mno nic. Chvilkou kdy se smálo celé kino byl okamžik, když Alice řekla, že se vrátí až pustí psa ven.:-) U Volturiových bylo asi nejlepší jak se tam, mám pocit, že to byl Aro smál Jane, t...