Jen počkej !!!!

Seriály jsou všude kolem nás, den co den útočí na naše vědomí z televizních obrazovek. Prožíváme životy, které nejsou naše, které nám nepatří... Často končí stejně nebo hodně podobně, ale nám to nevadí. Proč asi??

Protože ono to dopadne dobře a my máme rádi dobré konce.

---

Ale to není důvod proč jsem se odhodlala napsat článek na TT. Je to kvůli jedné matné vzpomínce na dětství. A já se o ni s vámi podělím..

Zašla jsem na blog Polgary (kterou jistě většina z vás zná) a tam mě přímo uhodil obrázek Toma a Jerryho. Těch dvou nařádů, které sem jaké malá zbožňovala (no popravdě je mám ráda do dnes), ale byla tu ještě jedna nesourodá dvojice, kterou mám možná radši.

Prosím potlesk pro Vlka a Zajíce...

ну погоди заяц!!

Začalo to prostě, bratr chodil do školy, nebo byl s kamarády a já většinou dny trávila sama jenom s babičkami. A v těch chvílích jsem se často chtěla dívat na video. Babči se to naučili a já tak mohla kdykoliv zasednou a dívat se, co ten vlk a zajíc zase vyvedou.

Poněkud novější obrázek. Zdroj zde

Těžko odolat vlku, který má na sobě témeř za každé situace něco růžového, má pupek a je to velký smolař. A navíc se neustále (a bez úspěchu) snaží dostat jediného zajíce...

Zdroj obrázku zde

..který mu stále zdárně uniká.

A ještě bych zapoměla, náš milý vlk má taky velmi často v puse cigáro(mám takový pocit, že ho má obrázeně, ale nejsem si jistá).

A téměř každá epizoda končí slovy "Jen počkej"

Ty chvíle radosti a smíchu, když vlk jel obráceně na motorce, či se vztekal, nebo jel autem a to se rozpadalo...

A nezapomenutelné jsou jeho taneční kreace na sudech, či s potrubím :-)

On je vůbec chudák, vždy sem ho litovala, protože to byl takový smolař.

Tento seriál asi navždy zůstane takovou branou do mých mladších let, protože nikdy nevybledne.

No tak já se radši půjdu dívat na vlka a zajíce :-)