Vivienne

Půlka je za mnou a druhá teprve čeká. A jaký že je stav v Knižní výzvě po prvních šesti měsících? Pojďme se na to podívat. Začněme knižní výzvou na tento rok, stanovila jsem si za cíl 50 knih.V současné době mám přečteno 42 knih. Jak šly knihy: Leden 8 Únor 10 Březen 3 Duben 2 Květen 2 Červen 17 Jelikož mám již skoro přečteno, co jsem si předsevzala, tak jsem si řekla, že bych si mohla cíl o trochu zvýšit a tak si nyní dávám za cíl 80 knih. Co se týče dalších cílů už je to horší. Počet rozečtených sérií se mi snížit zatím nepodařilo. Knihu v angličtině jsem také zatím nečetla. Ale říkám si, že bych se konečně mohl vrhnout i na výzvu, o které psala Aidrien. Dále jsem si zadala takovou soukromou výzvu a to je, že přečtu všechny knihy ze seznamu povinné četby ze školy. Těch seznamů mám několik a ráda bych časem přečetla všechny. Na databázi mám nyní v kolonce Chci si přečíst je již 184 knih. Což je docela dost. Přečtených knih mám už 291, takže letos určitě těch 300 překočím :-)

O návratech, tvůrčím vzduchoprázdnu a dalších příšerách Mám toho v hlavě tolik. A ten nepořádek roste. Jakoby se ten chaos v mé hlavě odrážel na stavu pokoje. Možná že přišel čas to všechno uklidit. Celé čtyři roky, které jsem prožila na OA, mi bylo mizerně, jako bych se dusila. Věřila jsem, že až opustím tuto instituci, vše ze mne spadne a já budu dýchat volně. Omyl. Je to už měsíc, tak dlouho tvá má svoboda, ale tíha zůstala. Stále si připadám jako v kleci, ale už to nemám na co svádět. Někde se něco pokazilo, je to už dávno, ale já stále netuším, co to je jak to mám opravit. Už několikrát jsem si v duchu říkala, že bych si asi s někým měla promluvit, ale není tu nikdo … S předchozí částí souvisí i má psací krize. Asi jste si všimli, že od podzimního honu za pokladem, se tu nic pořádného neobjevilo a pokud ano, tak to byly zásoby. Nijak jsem se kvůli své neaktivitě nestresovala, od toho tu byla škola. Doufala jsem, že až to skončí, začnu opět tvořit, ale zmýlila jsem se. Nejde mi to

Dneska jsem napsala poslední přijímací testy tentokrát to bylo na obor AJ a RJ pro komerční praxi. Na tuto jedinou zkoušku jsem si docela věřila, ale realita byla opět úplně jiná. Takže ani tato zkouška dle mého nedopadla dobře. No ale nebudu vám kazit náladu řečičkami a nebo možná jo, neboť přináším další malůvky. Žabička a její budoucí oběd. A jako druhý tu je pokus o veverku. I když upřímně řečeno vypadá jako dost divná veverka. :-)

Mládeži, ač se vám to může zdát divné nesu vám další dílek malé drabble série. Ach ano, mám na mysli ten podzimní pokus, ke kterému mně navedla Dragilia . Doporučuji si přečíst předchozí díly (já taky musela). :-) Část 1 Část 2 Část 3 Na zahradě jednoho domu, kde její dcerky byly stále živé, se zastavila a povolala je. Začaly kolem ní skotačit nahé dívčiny. Rozdělala oheň a popadla zprzněné dýně a s nimi v náručí si stoupla do ohně. Ten se rozestoupil a utvořil kolem ní kruh. Dýně se měnily v popel, zatímco jejich oživlé sestřičky kolem tančily a zpívaly. A Dynilka si brala veškerou sílu, kterou byla schopná zachytit. Tanec se stával stále divočejším a rychlejším. Nakonec všechny dívky krom jedné padly na zem. Dynilka vystoupila z ohně, pohladila přeživší po tváři a poslala ji na hrad, neboť se stala její následnicí. Zdroj

Začalo to nedělním posledním zápasem této sezóny, po kterém následoval i poslední zápas první ligy mužů na domácím hřišti. Oba zápasy skončily výhrou. Spoluhráčky to pojaly i jako ukončení sezóny a zapití mé maturity. Tentokrát jsem byla nucena se toho účastnit i já, což nebývá zvykem. Přinesly jsme si lavor na prádlo a do toho nakrájely ovoce a celé zalily 3 lahvemi šampáňa různých značek. No bylo to celkem vtipné, jelikož jsme seděli na tom největším horku bez kapky stínu. Takže si myslím, že nemusím blíže popisovat do jakého stavu jsem se v brzku ocitla. Po návratu domů jsem si zabalila vše potřebné a vydali jsme se směr Plzeň, kde jsem sedla na rychlík směr Praha. Myslím, že nemusím popisovat cestování v takové horku. Ale už k samotným přijímačkám, kvůli kterým jsem do hlavního města jela. Pondělní ráno bylo ve znamení přijímaček na oboru Český jazyk a literatura. Celý proces trval více než 3 hodiny a bylo to celkem zoufalé. A to jsem si na tento obor relativně věřila. Následoval

Dlouho velice dlouho jsem psala tuto povídku, ale postupem času jsem zjistila, že nevím jak dál. Nakonec jsem se rozhodla ji zveřejnit i přes ten obrovský nedostatek. Doufám, že když ji budu mít na očích, třeba jednou ke konci dojdu. Jak už název napovídá inspirací mi byla iluze č. 89, konkrétně první obrázek a písen The Bards Song. Blížila se noc, ale jeho sídlo bylo osvětleno. Krom praskání ohně byly slyšet líbezné tóny, které vydávala velká harfa, u které seděl malý chlapeček a za ním dospělý muž. Ten umě vedl chlapcovy drobné ručky a bránil mu ztratit se ve strunách harfy. Oba se usmívali a užívali si té kouzelné chvíle, neboť věděli, že nepotrvá navždy. Krása a pokoj jsou pomíjivé a nikdy netrvají věčně. Vize se rozplynula jako pára nad hrncem a vše krásné zmizelo. Zbyl jen muž, špinavý, otrhaný, ale stále měl v očích kapky života, i když vypadal, že prošel mnoha hrůzami. A hleděl do tváře smrti, ale ta na něj nedosáhla. Alespoň prozatím ne. Seděl sám v temném rohu hostince a s n

Další díl "slavného a oblíbeného" pastelkování. Zatím poslední, ale třeba se o prázdniných opět rozkreslím. Tato želvička je pro mě obzvlášt důležitá. Jeliož je kreslená pode šablony, co jsem poprvé viděla v Brightonu v podmořském světě, kam jsme se školou zamířili. Je to taková vzpomínka na jižní Anglii, i když asi trochu nezvyklá. Pokus o roztomilou kočičku. Až teď mi došlo, že tak nějak nemá ocásek. Ale tak budeme dělat, že ho má někde za sebou :-)

Trochu více měsíců pospolu. Inu mnoho knih přeteno nebylo. Březen: Rozkaz - L. Lander Další kniha k přijímačkám. Opět se děj odehrává v několika úrovních a ukazuje část finských dějin. Kniha je poměrně zvláštní a mám z ní rozporuplný pocit. Těžko se mi tu popisuje. Cizinec přichází - M. Waltari Další kniha od Waltariho, zvláštní nekomplikovaný příběh. Nemůžu si pomoci, ale Waltariho knihy na mě působí zvláštním dojmem. Kniha nebyla špatná, ale přišla mi taková neosobní. Nevím jak jinak to říci. Proces - F. Kafka Nikdy víc!!! Opravdu netuším, co by se muselo stát abych vzala tuto knihu opět do rukou. Bylo to opravdu zvláštní čtení, nezaujalo mne to a musela jsem se do toho vyloženě nutit. Duben: Goblinova válka - J. Hines Poslední z knih o goblinu Jigovi. Oddechové, nenáročné čtení. Ale musím říci, že první díl mi přišel mnohem vtipnější, zde mi přišlo jakoby se vtip vytratil. Kulička - Guy de Maupassant Zabití jedné nudné hodiny :D Inu bylo to nijaké, ale myslím si, že to bylo způsoben