O návratech, tvůrčím vzduchoprázdnu a dalších příšerách
O návratech, tvůrčím vzduchoprázdnu a dalších příšerách
Mám toho v hlavě tolik. A ten nepořádek roste. Jakoby se ten chaos v mé hlavě odrážel na stavu pokoje. Možná že přišel čas to všechno uklidit.
Celé čtyři roky, které jsem prožila na OA, mi bylo mizerně, jako bych se dusila. Věřila jsem, že až opustím tuto instituci, vše ze mne spadne a já budu dýchat volně. Omyl. Je to už měsíc, tak dlouho tvá má svoboda, ale tíha zůstala. Stále si připadám jako v kleci, ale už to nemám na co svádět. Někde se něco pokazilo, je to už dávno, ale já stále netuším, co to je jak to mám opravit. Už několikrát jsem si v duchu říkala, že bych si asi s někým měla promluvit, ale není tu nikdo …
S předchozí částí souvisí i má psací krize. Asi jste si všimli, že od podzimního honu za pokladem, se tu nic pořádného neobjevilo a pokud ano, tak to byly zásoby. Nijak jsem se kvůli své neaktivitě nestresovala, od toho tu byla škola. Doufala jsem, že až to skončí, začnu opět tvořit, ale zmýlila jsem se. Nejde mi to a začíná mně to dost štvát. Protože jsem psaní, i když jsem v tom nebyla dobrá, opravdu ráda. Dost mi to chybí, ale prostě to nejde. Vždy se po pár větách seknu. Nejdelší co jsem napsala, bylo na jednu z iluzí a to byly sotva dva odstavce, prostě jsem postavy dovedla do určité situace a teď nevím jak dál. A jen tak mezi řečí ty dva odstavce jsem psala dva týdny a není to nic extra. Takže co teď? Poraďte milí návštěvníci.
Další vášní, která mne naplňovala, bylo čtení. Během ukončování studia nebyl na tuto činnost čas a tak jsem se na to teď s chutí vrhla. Ale prostě to není ono. Sice čtu docela dost a rychle, ale není to ono. Beru do rukou knihy různých žánrů i od různých autorů, takže snad přesycení nehrozí. Ale ten prožitek není takový, jaký by měl být. Nevím, co mám dělat. Dát si čtecí prázdniny? Nebo snad volit úplně jinak čtivo?
Možná bych už měla věnovat tento odstavec v nadpise zmíněným dalším příšerám. Pod tímto souslovím si v současnosti ukládám brigádu. Ach ano i já už chodím do práce a to dokonce do trafiky na nádraží a nebyla bych to já, aby se můj první den nestal plným katastrof. Mimo jiné jsem tam měla kontrolu, jiná kontrola přišla druhý den čili prostě žůžo. Moc mi práce nejde, navíc se nevyznám v cigaretách, tabácích a k tomu vhodnému příslušenství. Zítra se jdu zaučovat na další brigádu, jelikož ten tabák není každý den. Nu uvidím, co z toho vzjde. A tím bych ukončila dnešní povídání, budu moc ráda, když na výše uvedené "problémy" zareagujete a něco mi poradíte.
Komentáře
Okomentovat