Vivienne

Ano já vím, že tu je. A moje rýma mi to systematicky připomíná stejně tak jako škola, která mi otravuje život. Ale nějak to utíká moc rychle. Ani jsem se nestihla vzpamatovat z léta a byl tu podzim. A tentokrát ho nijak neprožívám. A to jsem ho docela mývala ráda. Barevné listí, poslední sluneční paprsky, klišoidní atmosféra… Ale bylo to fajn… bylo… Každý podzim jsem si říkala, že letos už fakt, si sednu a začnu kreslit… To nádherné zbarvené, padající listí, které posledním záchvěvem života potěší oko. Ani tentokrát se to nepovedlo. Zvednu oči a větve jsou téměř holé.. Ani sem na blog nějak zatím nedolehla (a vzhledem k času ani nedolehne) podzimní atmosféra. Žádné tématické články, žádné fotky, prostě nic… Jako by se nic nedělo.. A přitom by stačilo tak málo… obzvlášť v dnešní době, jen vzít mobil a cvak… Není to zase tolik práce… I když uznávám, nikdy se to tu nějak neprojevovalo. Ale letos jsem si říkala, že by to třeba mohlo být jiné. Pokaždé si u všeho říkám, že to bude jiné. A on

Bylo nebylo, bráška domů přinesl chytré hodinky. Takové ty, co měří ušlou vzdálenost jak v metrech, tak kilometrech, plus to umí měřit tep. Tak se nějak stalo, že jsem mu je zabavila :D (neměl šanci). A tak mám chytré hodinky. A nějak čekám, kdy se dostaví ten efekt a já začnu něco pořádného dělat. Zatím ani neujdu vzdálenost denně jakou bych měla. A to jsem si myslela, jak hodně chodím. Bejvávalo. Zlenivěla sem. A popravdě se mi ani nechce chodit z vlaku pěšky když tahám noťas. On se dost pronese… Občas si měřím i tepy a ty mám furt dost vysoké. Nevím, čím to je, nebo jestli je to normální, možná bych to měla začít řešit… Další super věc, propojila sem to s aplikací v mobilu a hlídá mi to spánek. Tak orientačně. Hluboký vs. mělký. Výsledky mě docela překvapují. Protože mi to tvrdí, že mám toho hlubokého spánku hodně… A nějak se to neprojevuje… čekala jsem krapet jiné výsledky… Měření je, jak se dalo čekat, nedokonalé. Protože když se v noci probudím a nějakou dobu bdím tak to nezaznam

Už je to dlouho... Velmi dlouho.. Že ani pořádně nevím jak to uvést... Inu je tu další povídka.. Další Iluze snílků.. Ať se líbí... Odjel rychle, bez rozloučení, bez jakékoliv snahy nějak to celé urovnat. Hnal koně tryskem pryč od toho proklatého sněmu. Zradili ho! Ne, oni zradili císařství! Všechno, v co kdy věřil, čemu obětoval celý svůj život. Dál v něm plál hněv silným plamenem, a ne a ne zeslábnout. I proto štval koně dál a dál. Jako by chtěl utéct od vzpomínek na tu zradu. Nešlo to. On za ně bojoval, za svobodu a prosperitu. A teď je vše jinak. Císařství má sklopit hlavu a přijmout ochránce a s tím i poddanství od cizinců? To byl zlý sen! Klidně by si tu noční můru během spánku prožil znovu, jen kdyby tu byla šance, že se probudí zpět do světa, kde je vše při starém. Kde se to neudálo. Zatínal nehty do dlaní. A bolest, kterou pociťoval, mu hlásila, že nesní…. Dělal, co mohl. Od toho osudného dne uplynuly měsíce a on se ze všech sil snažil zlikvidovat ty falešníky, kteří zaprodali

Tak nám skončil říjen.... Státnice s celým mým každodenním během krapet víc zacloumaly. A tak i říjen bude měsícem, který moc neposunul cíle k jejich splnění. Takže si to shrneme. Knižní cíle se neposunuly vůbec. Ale tak o tom jsem tu už psala. Délka intervalu mezi posledními přečtenými knihami více jak měsíc. Smutný rekord no. Na aktuálnosti opět získává cíl, průběžného učení na zkoušky, letos to bude velmi ostré… Snažím se dodržovat publikování 1 článku týdně, ale i to občas drhne. Mám pocit, že se neděje nic, co by stálo za zmínku a navíc mi došla slina. Úkol 25 - odpověď na otázku za bludišťáka! Juch! Začátek školy utnul pravidelné zápisky do deníčku. Snažím se to udržet alespoň na jednom zápisu za týden. Ale není to ono... Je podzim! Je načase posílit imunitu. I snažím se, ale stejně mám pocit, že to tak nějak nezabírá… Takže jsem si dala hned týdenní "virózku". Povedlo se mi během ní dodělat pár restů, ale hned se vynořily další povinnosti… chjo.. Dneska to je vskutku k