Vivienne

Pátek nešťastný je den,… Nechoď dceruško k vodě ven… Ani nevím proč další z řady povídacích článků uvádím veršíkem z Vodníka od Erbena. Nějak mi to rezonuje v mysli a já se toho nemohu zbavit. Poslední týdny včetně tohoto byly, no přinejmenším úmorné. Nejdřív naši zmizli na wellnes takže starost o celý barák a babču padla na mne, pak Velikonoce a tento týden taťkova dvojitá oslava narozenin. Já jsem tak unavená… A do toho všeho čtení 4 diplomek na "korekturu" (dávám to schválně do uvozovek, nejsem češtinář a nemám na to školy, ale kamarádům na požádání dělám čtenáře, opravuju překlepy, snáze viditelné chyby, slovosled a tak, prostě to co mě praští do očí… a nadneseně tomu říkáme korektura :D ). Do toho všeho tisk vlastní DP, opravy, strach… Komplikace při odevzdání (nojo když je člověk blbej, tak je prostě blbej a musí za to platit…) Přihláška na státnice… (chjo už před tím neuteču), žádost o vlastního oponenta a další papírování… Všechno odevzdáno a snad i vyřízeno… teď už j

Už se konečně dostávám ve svém povídání ke knihám, které bych Vám moc ráda doporučila, protože se mi moc líbily a něčím mne zasáhly. Naslouchač - P. Stehlíková Česká fantasy vychvalovaná na mnoha zákoutích internetu. Inu i když je to YA tak jsem neodolala a do knihy se pustila. Hned v úvodu je nám zde představen úplně nový svět, náš svět po jedné z mnoha katastrof, které se často objevují v knihách. Jenže tentokrát se nacházíme v Rusku, konkrétně v části za Uralem. A lidstvo je rozděleno do dvou skupin, na "sklenáře" a ostatní. To je jen velice stručně, pro více informací stačí sáhnout po knize a přečíst si anotaci. Moc se mi to líbilo. I když mi neseděl věk hlavní hrdinky, prostě brala bych ji o trošku starší. Ale každopádně jsem ráda, že jsem se do knihy pustila. A doporučuji ji každému, kdo si chce přečíst knihu od českého autora. Les Mytág - Holdstock Kniha, která je světoznámá a je určitým svébytným kultem ve světě. Konečně jsem se dostala k této sice starší, ale neméně

Březen utekl a já ani netuším jak. Přijde mi to jako včera co jsem sepisovala shrnutí února a ledna. A najednou bum! Je duben. Děsivě to utíká. Vůbec nic nestíhám. Tentokrát toto shrnutí bude velmi krátké. Nezvládám život jako takový, natož nějaké plnění cílů… Cíl č. 17 - psaní do deníku,… deník je mrtvý… Cíl č. 27. S články je to boj. Prodleva to bylo. Už u minulé výzvy se mi to pak stejně průměrně nepovedlo dohnat, tak si myslím, že jsem defacto pohřbila tento cíl… 33 + 34 nejde to… Nečtu… Víc jak měsíc bez přečtené knihy… bolí to.. Nepoznávám se.. 43. Alespoň něco se mi daří… Mamku jsem sice sháněla na poslední chvíli, ale V jsem měla vyřešenou dopředu. A taťku mám vyřešeného a to má narozeniny až na konci dubna. 60. Pečení chleba. Jedenkrát jsem to udělala. A od té doby zase nic. 73. Čajování pokračuje. Na konci měsíce do toho vstoupila nemoc, to se blbě koštují čaje. Jop, je to kratší než jsem si myslela... snad to příště bude delší... Tak naviděnou...