Tajemství vlkodlaků-1- Tajemství a zásady
Tak a zase vám sem něco házim, je to k Tejemství vlkodlaků... Nevím kdy sem zase něco dám a navís tohle má docela velký rozsah.. No jinak bych tuto kapitolku chtěla věnovat Kiqi a Marille.
,, Pojď maličká jen pojď, už jsme blízko" ,, Jo vždyť už jdu" ovětila dívka, která šla z mladou ženou tímto ponurným lesem. Hledali vlkodlaky, tedy jendnoho konkrétního. ,, Lukasi, ráda tě vidím"
,, Isell co ty tady a koho to sebou vedeš??" dotázal se mladík a s Isell se objal. Pak se na ni podíval a pravil ,, vůbec nestárneš" ,, Já vím ale proč?? Potřebuju pomoct. Tohle je Lisa" řekla a ukázala na desetiletou dívku vedle sebe,, mohl by ses o ni postarat a něco ji naučit?" ,, Ne" ,, Jak to? Chci jenom jednu malou věc za všechno co sem, pro tebe udělala" ,, Ty ji vychováš líp" ,, Já?? Lukasi pochop to mám svá dobrá léta dávno za sebou, sice to nevidíš ale slábnu, nezvládnu to" ,, Nevěřím ti" ,, Tak se nevěř" ,, Lukasi kdo to je???" zeptal se muž a přistoupil k nim. Na první pohled upír. Měl dlouhé bílé vlasy a modré oči.Každé ženě by učaroval, ale jí ne. Byla zvyklá. ,, Isell tohle je Lestat...." ,, Odkdy se paktuješ s upíry???" zavčela ,, No nebudu se tím zabívat je to tvoje volba" ,, Lestat by chtěl." ,, Co coby chtěl??? Ať mi neleze na oči" vyštěkla Isell, jeho přítomnost ji znervózňovala, tušila že je z potomků prvorozených, že je silný a tušil toho moc.
,, Ale dyť mě měl něco naučit" ozvala se Lisa. ,, Víš tak tě budu muset učit já, mnoho toho co umí on jsem ho naučila já, já ho sem přivedla. Musíme odejít." ,, Isell jen ti chceme pomoct a je jeden ze starších" ,, A co je mi potom?? Odcházíme, ale zase tě přijdu navštívit. Sbohem" Lukas se bezradně otočil k Lestatovi a vyprávěl mu vše o ní, Lestat je přikyvoval a tiše se díval do dáli dokud jim nezmizeli z dohledu. Musí o ní vědět víc.
O tři roky později
Šli lesem a Isell Lise něco říkala. Smáli se. Pomalu se blížili k vlkodlakům, Lukas a Lestat jim šli naproti. ,, Tak sme tu zas, víc už ji nenaučím, postaráš se o ní viď?" ,, Jo postarám, tak pojď Liso" ,, Isell a co ta poslední lekce?? Kdy bude??" ,, Dnes večer půjdeme do lesa a tam se dozvíš to co ani Lukas neví a teď jdi k němu musíte se seznámit. Budu tu na tebe čekat po setmění jo?" ,, Jo" Lisa se rozběhla k Lucasovi a spolu odešli. Lestat zůstal stát, Isall se usmívala, ale jakmile zjistila, že zůstal stát úsměv ji zmrzl na rtech. Čekala. ,, Co si zač" ,, Člověk" ,, Chci znát pravdu, nemůžeš být člověk " ,, A proč ne??" Otázala se rozuřeně, dotkl se citlivého tématu.
,, Nestárněš" ,, Nech si těch narážek a nech mě bejt. Už mam dost těch tvej blbej otázek" vyjela Isell víc než měla v úmyslu a rychle se rozběhla do lesa. Ne, nemůže to vědět. Nikdo to neví, jen já. Kdo sem?? To bych taky ráda věděla ty chytrolíne........
Už se setmělo, když se Lisa a Isell vydali do lesa. Lukas a Lestat je sledovali..... Usedli na starý kámen a Isell začala vyprávět. ,, Myslíš si že vlkodlaci jsou jen stvůry bez citu???" ,, Občas jo"
,, To je omyl a z toho tě musím vyvést, dokud si sama sebe nezačneš aspoň trochu vážit dopadne to špatně, teď pořádně poslouchej"
,,Víš vlkodlaci mají jistá pravidla. Když se promění dokážou zabít kohokoliv z lidí. I své rodiče, vzdálené příbuzné, druhy a myslím že i své děti, ale své sourozence nikdy nezabijou. Ani kdyby neměli na výběr, vzniká mezi nimi pouto, tak jako u vlků. Vlci taky nezabijí své sourozence. Pouto které vznikne je trvalé a nikdy nezanikne. Nikdy nezradí krev svou, ale jen tu nejbližší." ,, Jak to víš???" ,, Můj bratr byl vlkodlak a já s ním byla, sdílela jsem jeho bolest. Začalo to tehdy když mi bylo třináct a jemu sedmnáct let.
Byl úplněk a on se proměnil, šla jsem s ním ven. Svět v té době byl jiný. Byly jsme u řeky, když tu náhle spatřl dívku dívku. Zavrčel a vydal se za ní. Rozběhla sem se a křikla na ní, rychle se rozběhla pryč a já se před něj postavila. Doufala jsem, že ho aspoň zdržím a zpomalím, ale mýlila jsem se. Přišel ke mě zavrčel a zabodl své drápy do mích rukou. Strašně to bolelo, čekala jsem konec, ale ono nic. Zavětřil mou krev a v očích se mu objevila lítost. Rozednilo se a on se proměnil. To byl začátek. Postupně jsem se naučila to co dnes umím. Vše vypadalo dobře dokud nás nepřepadli upíři. Vyvraždili celou rodinu, už se skáněli nade mnou, když tu náhle se bratr proměnil. Nebyl úplněk a všechny je rozehnal nebo zabil. Museli jsme pryč. Utekli jsem daleko do divočiny a tam jsem objevila další nepsaný zákon vlkodlaků. Bratr byl proměněn a já sem stála kousek od něho na cestě, když tu náhle se objevil další vlkodlak. Trochu jsem krvácela, bratr stál klidně, ten druhý jen zavětřil a pak pokýval hlavou a odešel.Vlkodlaci by nikdy nepolkly krev svých bratrů, tak jako by nazabili jejich nejbližší.
Čas utíkal, ale nám nebylo dáno klidu. Tentokrát to byly lidé, kdo nás napadl. Bratr se proměnil bojoval ze všech sil já také, ale bylo jich příliš mnoho. Oba jsme byly smrtelně raněni. Lidé odešli a já se k němu připlazila. ,, Mé rány jsou příliš hluboké a vážné, nezahojí se" ,, Ale co tvé druhé já??" ,, To je také raněno, není šance..." namáhavě domluvil a sevřel moji ruku. Umírali jsme. ,, Slib mi... Přísahej, že pokud se uzdravíš budeš žít" ,, Dobrá přísahám" odvětila jsem a ani si neuvědomila co jsme slíbila. Věřila jsme že zemřeme spolu. Z posledních sil mi sevřel ruku a najednou mnou projela obrovská síla. Oči se mi zalili slzami. Zemřel. Ani nevím jak dlouho jsem tam ležela. Tu a tam přišli vlci očichali jeho tělo poklonili se mu a na mě jen házeli pohledny plné lítosti. Chtěla sem zemřít, ale ta neznámá síla mi to nedovolovala. I jeden upír se tam mihnul jen, jak zavětřil s plivnutím odešel. Po nějakém čase sem se zvedla a šla dál, nevnímaje bolest ani jiné city. Potom sem našla Lukase a nakonec tebe, ale to už znáš" Isell domluvila a po tváři se jí koulelo pár slzy. Rány se nikdy nezahojí. ,, Proč jsi mi to řekla" ,, Jsi jako on a nejsi stvůra, chci abys to věděla.Chci abys věděla, že každá stvůra i ta nejčernější má své hranice a pravidla. Prostě věci které neudělá, sice je jich málo, ale aspoň něco. A taky protože sem tě slyšela jak na sebe nadáváš pro to co si. To neděejl, važ si sama sebe. Aspoň ty, protože já to nikdy nedokázala"
Komentáře
Okomentovat