Pravda je hořká 5

Tak sem konečně dávam pravdu, ani se v tom moc neobjevuje Amanda, ale řekla bych, že je to důležitý pro šestou kapču. A taky než jsem vymyslela název, já sem fakt na názvy blbá a i po tej strasne dlouhej době je fakt blbej, no tak vám přeji příjemné čtení. Vivienne

---

Pravda je hořká - Minulý den

Ráno. Skrze zatažená okna dopadaly sluneční paprsky na tělo hluboce zachumlané v dece.

Amanda tiše spala, zdáli se jí sny, Zvláštní, tajuplné blostivé.

Vzbudila se a přemýšlela, třídila sny a minulost, vzpomínala na včerejšek, na muže, který ji surově odhodil, byl to upír, a ten jeho hlas, ještě teď se chvěla připomyšlení na něj a ten výkřik, proč, jak co znamenal??? Jak ji může najít, co chce..... Tyhle a mnohé další otázky se Amandě honili hlavou.

Dnes má přijít Estela, vše jí pozradí a ona jí poradí snad.. hod. a Estela tu ještě neni, to je divný, v tom se ozve esemeska: Nestíham, přídu večer Esty. ,,To tedy fakt dík Esty" Zabručela si Amanda, opřela se o křeslo, zavřela oči, po chvilce upadla do sladkého snění a viděla něco co neměla,....

............................................................................................................................................................

Den předtím

Muž v černé kápi slyší výkřik a slova jež ho bodají

,,Tak ji přece našel chudák holka" zabručel , když se pořádně zaposlouchal pochopil

,, Utekla mu, je mladě, ale šikovná na to že ji nikdo neučil je dobrá"Zabručel muž znovu tentokrát se neubránil úsměvu.

Vydal se za ní. Seděla opřená o komín a sledovala měsíc, hvězdy byla tak sesněná, zahleděná do minulosti, cítil její strach, obavy, bolest i sílu, která mu podlamovala kolena. Ano je to ona. Popošel kousek, naschvál šel hlasitě, cukla sebou slyšela ho. Stále má ta vlasy, jako tenkrát.............

Zasmál se sám sobě. Mlčela, on také viděl jak zavřela oči, sedl si vedle ní. Jejich těla se téměř dotýkala, ani jeden se neohlédl, nepromluvil, jako by nechtěli zničit neviditelné pouto, které je spojovalo, dávné přátelství zanesené časem, zapomenuté, ukryté v hloubce její duše.........

Nepoznala mě na tolik si ještě nvzpoměla, ale v Calenovi nebezpěčí vycítila, divil se v duchu, uš chtěl promluvit, ale cosi ho zastavilo.

Kroky.

Oba vyskočili, ohlédl se, ona stále poslouchala. Poznal kdo to je.

Zašeptal jí,, rychle zmiz" Ona nato,, Proč ?",,Neptej se a jdi" Opověděl s klidem ve tváři.

Postřehl v jejích očích opar, přpravoval se na hádku, ale najednou uviděl bolest, skoro se skácela k zemi, rychle se otočila a utekla.........

,,Škoda, že odešla, mohli sme o ní hrát" Ozval se ze zadu úlisný hlas, tak jemný, tak podmanivý, ale s ním to ani nehnulo, nedokázal ho okouzlit, byl zvyklý.

,,Co tu děláš" vyštěkl

,, Nic jen sem si chtěl pohovořit s novou dámou" ozval se znovu úlisný hlas

,,Tak pohovořit jo??? to ti tak budu věřit, co jí k sakru chceš??!!"

,,Jen chci aby byla mou"

,,To nikdy, jestli po ní tak topužíš musíš mě zabít,...."

,,To klidně můžu" řekl klidně a tasil zbraň

,,A stejně i kdyš mě porazíš namáš vyhráno"

,, Jak to myslíš" Vyštěkl

,, Patří jiným,...."

,, Aha tak ty věříš starým povídačkám??? Myslel sem si že jsi chytřejší Toby, mýlíš se, ona bude mou"

,, Ať se mýlím nebo ne musíš mě zabít"

,, Vydíš zapoměl bych na to"

Vypukl boj. Po hodné chvíli se ozval výkřik, jeden z mužů vítězně odcházel a jeden zúůstal na zemi mrtev, obklopen kaluží krve....................

Amanda se vzbudila. Ozvalo se zaklepání. Rychle vyskočila a připravila se k boji. Byla to Estela. Vše jí řekla, musí být opatrná. Smrt chodí okolo. A pátrá po..........................

Noc se znova probouzí a Amanda se znovu vydává ven. Ven do ulic, znovu na lov.Vyplížila se ven a opatrně se rohlédla. Nikde nikdo, kdyby to jen tak vydrželo. Rozběhla se do ulic, znovu ke svobodě, k pocitu který zde začala pociťovat.....................

Našla oběť a znovu se nakrmila. Mrtvé tělo odhodila do rohu a chvilku se zapřemýšlela. Zaslechla kroky, zpozorněla, připravila se k boji, někdo ji chytil za rameno, ohlédla se a.....................