Vivienne

Na začátku léta Zdeňka M vytvořila velmi zajímavý projekt Plyšáci na cestách . A tenhdy jsem se rozhodla, že se toho zúčastním. Ale člověk míní a osud mění a z mých cestovatelských plánů sešlo. Nakonec jsem vyrazila jen párkrát po okolí, kde jsem fotila pouze přírodu. A to ještě v jednom případě jsem nedojela, jelikož jsem se vysekala na kole. Myslím, že vám je tedy docela jasné, že mnoho fotek nevzniklo, ale těch pár co mám, jsem se rozhodla ukázat světu. Tady jsou. Těsně před výletem plyšový pes Ben je připraven. Avšak jeho majitelka si nevšimla, že jí docházejí baterky a tak ze samotného výletu fotky nejsou. Tohoto plyšáka mám již mnoho let. Kdybych chtěla našla bych snad i fotku na které ho k sobě poprvé tisknu u vánočního stromečku. Bobík vě větvičkách černého rybízu, který byl moc dobrý. Foceno v jedné rozpadlé zahradě nedaleko Štítova. Strávila jsem tam docela hezký čas v té a ze sousední zahrady se na mě koukal kůň. :-) Než překročím vodičku, musím si tě vyfotit Bobíku ... I v

Během uplynulých let jsem obdržela dosti knih, neboť kniha je častým dárkem, který neurazí snad nikoho a u mne vzbudí nadšení. Každé Vánoce se má knihovnička rozroste alespoň o 1 knihu. Ale s knihami je jedna potíž, neboť ubývá místa. Vlastně ani netuším proč jsem si nakonec vybrala právě tuto knihu. Prostě mi jako první přišla na mysl a tak je teda tady :-) Vampýrská akademie R. Mead První díl z této dosti populární série jsem dostala před několika lety k Vánocům. Přečetla jsem ji velmi rychle a s nadšením. Celkem zajímavé téma, alespoň tak mi to tehdy přišlo. Rychle jsem si oblíbila postavu rebelky Rose, silná po fyzické stránce, půvabná a nadaná. Navíc by se obětovala pro svou kamarádku Lissu. Příběh obsahující zajímavé prostředí, postavy a mnohá neobjasněná tajemství. Není se tedy čemu divit, že jsem si brzy pořídila druhý a třetí díl, ale každá další kniha se mi tolik nelíbila a třetí díl jsem dočetla jen silou vůle. Ale zpět k jedničce. Četla jsem ji relativně dávno a tak se mi o

Tentokrát je Pastelkování konkrétně zaměřené, neboť se vám ukáže asi nejznámější animovaná rodina - Simpsonovi. Snad se budou alespoň trošku líbit. Kým jiným bych měla začít než hlavou rodiny - Homerem. Je trochu víc našikmo :D Divná ale přeci jen Marge. Opile tančící baleťák Bart. Svátečně oděná Lízinka. Šikmá Maggie v nočním úboru.

200 slov - double drabble Iluze 74 Seděla na té židli, kam až její paměť sahala. Nemohla se pohnout, i když nebylo zřejmé proč. Neměla na sobě žádná viditelná pouta, ani zranění, které by jí neumožňovalo vstát. A přece tam seděla a krom drobného chvění nejevila žádné známky života. Mnozí z těch co ji spatřilo srdce sevřela bolest. Ale co se skutečně dělo v ní samotné? Necítila své tělo, kterému stejně nevládla. Ale hřejivé sluneční paprsky hladící její tvář, cítila. Kdysi dávno její mysl byla obrovskou úrodou zemí, ale i tam přišla neviditelná pouta a duševní svoboda umírala. Uvědomovala si blížící zánik zbytku sebe samé. Chtěla se osvobodit. Bylo to jediné po čem toužila. Už dávno ztratila kontrolu nad svým tělem a teď ztrácela tu nad svou myslí. To nesměla dopustit. A nakonec když už nedoufala, našla cestu ven. S vypětím všech zbývajících sil to dokázala. Odpoutala zbytky své duše od těla. Opanoval ji děs a hrůza z toho co dělala, ale nemohla jinak, neexistovala jiná cesta. Necítila

Že by ponarozeninová deprese? Ona byla i přednorozeninová, narozeninová… Ach ano, měla jsem narozeniny, nikdy jsem tuto událost moc neprožívala, nebyly žádné oslavy s dětmi a většinou jsem neměla doma ani tátu. Můj den pro mě znamená jediné, že končí prázdniny a blíží se škola. Ani po konci střední se na začátek nové školy netěším, je to začátek nové etapy a já změny ráda nemám. Narozeninový den jsem prožila v práci a kdybych se omylem nepřipomněla 2 kamarádům, tak mi mimo rodiny nepopřál nikdo a ani ta rodina nebyla celá. Ale jsem zvyklá na fb narozeniny nemám a to schválně, vždycky jsem si říkala, že bude zajímavé vidět, kdo si doopravdy pamatuje. Výsledky jsou opravdu mizerné. Rok se s rokem sešel a mnoho se toho nezměnilo. Žádné zlepšení, žádná změna po které toužím. Možná spíše došlo ke zhoršení v určitých věcech. Ráda bych to změnila, ale bojím se, že na to jsem příliš velký slaboch. Taky mi před očima probíhá čas, který jsem promrhala a fakt, že jsem zase pořádně nic neudělal

Jak už název napovídám, přidávám sem opět snílkovskou iluzi, které tentokrát nese číslo 31. Tenth bylo obrovské město na soutoku Verny a Lafy, nejzvláštnějších řek Říše. Těžko říci, zda-li existovaly další řeky tak rozdílné a tak zvláštní, neboť sotva opustily město opět se rozdělily. Byly zde i další podivné záhadnosti, ale je zbytečné je zmiňovat, neboť se nijak nedotýkají tohoto příběhu. O Tenthu se říká, že pohltí každého, kdo do něj vstoupí a dovolí odejít jen skořápce ani zdaleka nepřipomínající bývalého člověka. A takový byl i úděl jistého velmi talentovaného malíře. Maloval jako nikdo jiný, neboť se nechával unášet čirou fantasií. Ve svých snech navštěvoval prapodivné světy, setkával se s roztodivnými tvory a ty pak maloval. A ač jeho díla byla přenádherná a živá, nikdy nebyl pochválen ani oceněn. Živořil. A přesto vytrvale maloval dál. K jednomu z jeho posledních děl se váže tento příběh. A to k modrému koni s pavími pery místo ocasních žíní. Ten den byl vskutku výjimečný, neb

Původně jsem zde měla hovořit o jiné knize, ale nakonec jsem ji hodila pod jiné téma. Takže tak trochu narychlo sepisuji o knize, kterou právě čtu. Navíc vybrat pouze jen jednu neoblíbenou knihu, což je dosti těžké. Nevím, jak bych měla definovat neoblíbenou knihu. Jak se pozná, co ji definuje? Pod škatulku neoblíbená kniha, bych mohla spoustu knih, ale pořád si nejsem jistá, čím by měla být zvláštní kniha o které tu budu hovořit. A vlastně je jedno čtení dostatečným prozkoumáním kvalit dané knihy? Neměla bych ji číst vícekrát než ji úplně odsoudím? Nakonec jsem se rozhodla pro knihu Tři kamarádi , kterou napsal Erich Maria Remarque. Autor pro mě nebyl ničím neznámým, často probíraný ve škole, oblíbený u spolužáků a navíc jsem od něj již četla Na západní frontě klid , jež se mi celkem líbila. Tři kamarádi , kniha celkem oblíbená u spolužáků a často dávaná do seznamů k maturitě, několikrát zazněla i během referátů. Věděla jsem tedy do čeho jdu. Samotné čtení bylo velice nezáživné a zdl

Je to těžko uvěřitelné, ale jsme tu již po osmé. Již sedmkrát jste mohli zavítat do našeho obludária a dnes máte již osmou možnost pohlédnout na naše patvory. Jen račte vejít dále. Jste velmi vítání Začněme něčím veselým a žlutým... Přesně to splňuje náš vytlemený čmeláček, který kouká ani nevím kam. Ale asi bude celý zmaten, neboť se ocitl na místě velice podivném. Co jen to mé oči zas vidí? To kvítek roztodivný.. Kde se tu jen vzal? Kdo mu povolení dal? Aby si tu jen tak kvetl a radost? dával světu?? Dámy a pánové, naše obludné obludárium Vám přivádí další pokus prznějící umění "malířské". Uvítejte cosi jako tulipán. Tak co lidičkové, líbilo se?

A už je to tu zase. Ten den. Den, kdy jsem založila toto doupě. Už je to šest let. Šest dlouhých let co vládnu svému kousku internetu. A ač je to vskutku dlouhá doba ničeho jsem za tu dobu nedosáhla. Je tedy asi trochu s podivem, že zde stále straším. Ale už to tak je. Prostě jsem si na tento koutek zvykla a tak na něm svým způsobem lpím a netuším, zda-li bych byla schopná jej opustit. Shrnutí článkovosti a návštěvnosti jsem psala loni a tak zde tentokrát mohu ukázat čísla za rok, který právě uplynul. Dle toplistu zde za ten rok bylo 2 465 lidí, vzniklo spolu s tímto 90 článků. Dokončila jsem šestou delší povídku. Zúčastnila jsem se honby za kapitánem Imagináriem a došla až do cíle. Zveřejnila jsem 17 výtvorů dle iluzí z Imaginária a 3 x reagovala na Téma týdne snílků. Ukázala světu 7 dílů pastelkování + kresbu Bastet Začala jsem konečně The Book Challenge. Tímto se s vámi loučím a snad se tu opět za rok sejdeme.

Egypťan Sinuhet: Patnáct knih ze života lékaře - M. Waltari I já jsem se konečně přidala k lidem, kteří tuto knihu přečetli. A musím se přiznat, že nesem až tak moc nadšená. Čtení bylo velmi zajímavé plné pro mne nových informací. Napsáno je to dobře a srozumitelně. Ale přišlo mi to dost zdlouhavé a vůbec by asi nevadilo, kdyby to bylo kratší. Jak jsem potkal ryby -Oto Pavel Další knihy z maturitního seznamu. Bylo to zajímavé čtení už jen svou tématikou - rybařením. Jako malá jsem s bratrem chodila rybařit, takže mi příběhy byly blízké. Ostře sledované vlaky - B. Hrabal První novela, kterou jsem od autora četla. Ve škole dosti probíraný a opakovaný příběh. Nebylo to špatné, ale jako už tolikrát jsou, narazila na fakt, že školní shrnutí neodpovídá skutečnosti. Každopádně se mi to moc nelíbilo. Taneční hodiny pro střední a pokročilé - B- Hrabal Něco takového jsem fakt nečekala a ani nikdy nečetla. Bylo to příšerné. Přišlo mi, jako by celá novela osahovala jediné souvětí. Příběh žádný, té