Vykecat se ...

Že by ponarozeninová deprese? Ona byla i přednorozeninová, narozeninová… Ach ano, měla jsem narozeniny, nikdy jsem tuto událost moc neprožívala, nebyly žádné oslavy s dětmi a většinou jsem neměla doma ani tátu. Můj den pro mě znamená jediné, že končí prázdniny a blíží se škola. Ani po konci střední se na začátek nové školy netěším, je to začátek nové etapy a já změny ráda nemám.




Narozeninový den jsem prožila v práci a kdybych se omylem nepřipomněla 2 kamarádům, tak mi mimo rodiny nepopřál nikdo a ani ta rodina nebyla celá. Ale jsem zvyklá na fb narozeniny nemám a to schválně, vždycky jsem si říkala, že bude zajímavé vidět, kdo si doopravdy pamatuje. Výsledky jsou opravdu mizerné.
Rok se s rokem sešel a mnoho se toho nezměnilo. Žádné zlepšení, žádná změna po které toužím. Možná spíše došlo ke zhoršení v určitých věcech. Ráda bych to změnila, ale bojím se, že na to jsem příliš velký slaboch.

Taky mi před očima probíhá čas, který jsem promrhala a fakt, že jsem zase pořádně nic neudělala. A to zase bylo plánů a nevyšel ani jediný. Ale tak to se přeci jen dalo čekat, je to tak každý rok, ale přeci jen jsem doufala, že to letos bude jiné. Chyba lávky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice