52 cílů za 52 týdnů – shrnutí listopad
Pomalu se blízíme do finále...
Pravidelné i náhodné braní vitamínů v jakékoliv formě nemá smysl. Protože stejně tak jako mnoho předchozích měsíců bych mohla začít slovy "měla jsem rýmu". Nebo já nevím, jak to nazvat, jako fakt nic nevydržím. Ať dělám, co dělám. Je to prokletí!!! Moje velké soukromé…
Jedna odpověď za bludišťáka, a jedna zveřejněná povídka k iluzi. Tak tomu říkám veliký úspěch! Kéž by to tak šlo pořád!
Čtecí krize snad překonána, i když na to není příliš vhodná doba… Mimo jiné jsem konečně doposlouchala Inferno! Hurá! I když to byla audiokniha dala mi strašně zabrat…
Publikování článků v definované frekvenci se zatím daří… Klepy klep…. Jen se bojím, jak to dopadne teď v prosinci… Přeci jen zápočty, zkoušky… auuu.
Nejen že se ve mně probouzí chuť číst, ale i chuť hrát! Teď když na to prostě není čas.
Zápisky do deníku zatím žijí. Páteční rána to zachraňují. Ale během školních dní…Ani ťuk.
Listopadový svátek a narozeniny v kruhu rodinném sem nepromeškala a dárky čí přání ok. O to horší budou ty Vánoce.
Návštěva jakékoliv akce pouze v počtu mé maličkosti se nekonala a asi ani konat nebude. Ale uvažuji, že bych na začátek zkusila alespoň třeba čajovnu.
Měla bych se fakt začít průběžně učit… :/
Doufala jsem, že se to tu ještě rozroste, jenže osud tomu chtěl jinak. Poslední listopadový den, při pečení cukroví mne skolila neznámá příšera. A tak jsem poslední den listopadu a první den prosince strávila v horečkách. Inu krásně mi to končí a začíná zároveň…
Komentáře
Okomentovat