Po narozeninách....
Rok se s rokem sešel. Srpen pro mě znamená větší množství oslav. A zároveň hlásící se konec léta a prázdnin. Takže člověk ani moc radost ze svých narozenin nemá… Nebo alespoň já ji nemívám. Mé každoroční trauma z toho jak všichni zapomněli, se letos nedostavilo tak silně jako obvykle. I když letošní počet těch co zapomněli z kruhů mě velice blízkých vzrostl na životní maximum…. Třeba je to znamení toho že konečně dospívám a neřeším blbosti. Tedy až tak moc neřeším… :D
Jsem unavená… I když pořádně netuším z čeho.. :D Snažím se psát DP, nezbláznit se. Nevyletět jako čertík z krabičky a narušit křehkou rovnováhu, o kterou se doma všichni kolektivně snažíme, ale kterou vlastně i sami svým chováním ničíme….
Klasická rodinná idylka ne?
Ozývám se tak trošku na rychlo… Celý týden jsem pilně psala DP. Mám tu spoustu myšlenek na rozpracování a dokonce i jednu rozepsanou povídku, ale problém vyvstává v okamžiku kdy je třeba hodit myšlenky popřípadě již napsaná slova do elektronické podoby. Problém je že až poslední fáze je pro svět viditelná.
Doufala jsem, že teď něco stihnu sesmolit, ale omyl. Rodinný oběd je velice blízko. A abych nezapomněla, v pondělí odjíždím na rychlo výlet do Chorvatska… Mám více obav než radosti, že tam jedu. Sice jedu se spolužačkou, ale s tou se kterou si nemáme co říct, jsou úplně odlišné a bavíme se jenom protože se bavíme se zbylými spolužačkami z naší čtyřky… Tak mi držte palce, ať to přežijeme a nezabijeme se…
Užívejte léta a snad brzy ve zdraví se zde shledáme…
Komentáře
Okomentovat