Když prázdno je prázdno

A ticho přímo řve….

To ticho, které je tady. Prázdno, které je ve mně. Inu je to na pytel, ve zkratce řečeno. Tím bych to mohla ukončit a pohnout se dál. Jenže já potřebuji toho říct víc….

---

Po ukončení zkouškového jsem toužila trochu si zalenošit. A když ty chvilky spočtu tak to lenošení trvá už docela dlouho. Ale je to jen v rámci možností. Po 4 měsících nám vrátili babičku z nemocnice, což je obrovské štěstí, protože dlouhou dobu to nevypadalo nejlépe. Ale je doma. Takže jsem získala lukrativní post ošetřovatelky. Je to jako starost o malé dítě, jenže to můžete usměrnit slovem nebo výchovným "pohlavkem". Jenže tohle je péče o osmdesátileté dítě, kterému prostě nedomluvíte, a ona na vás naopak nadává a proklíná vás… Takže asi tak nějak probíhá to mé lenošení….

Vysněná brigáda se nekonala, prostě se na mě vykašlala má potencionální zaměstnavatelka… Ještě teď jsem z toho špatná. Takovéto chování jsem si nezasloužila. Moje smůla zase zaúřadovala. Jako vždycky. Už jsem si taky mohla zvyknout. Jinak to se mnou už nebude….

Takže většinu času trávím doma a mám určitý prostor něco dělat. Ale jsem vyčerpaná, že nic tvůrčího nevymyslím. A to se nacházíme v nejaktivnějším období v roce. Bývalo to tak, když jsem ještě chodila do trafiky, tam bylo dost času na čtení i psaní. Schází mi to….

Teď nečtu, nepíšu, netvořím… prostě nic… Občas mi přijde, že ani nežiju. A uvědomuju si, že bude jen hůř. Jindy mě mé myšlenky a osobní trable táhly sem víc a víc, abych se zde vypsala. Ale deníčkové/zpovídací zápisy supluje docela úspěšně deník. Takže tu potom zůstalo jen prázdné místo…

Nic se neděje, není o čem psát. A múza mne obchází ve velikých obloucích. A to zanechává prázdnotu, nejen tady ale i uvnitř mě. Chtěla bych věřit, že to tam ještě někde je. Že se to neztratilo pod náporem všednosti, povinností a změn které se se mnou udály. Ale bojím se. To nepopírám..

Nevím přesný důvod proč píšu tyto řádky.. Snad abych alespoň částečně objasnila to ticho a prázdno co zde vládne nyní, ale i co zde vládlo celý tento rok. A asi i zde povládne dál… Protože má přání jsou sice hezká, ale od přání k uskutečnění je to daleká cesta…