Myšlenky
Už dlouho zde nebyl vyloženě vykecávací článek. Poslední dobou necítím extrémní potřebu se tu vypovídávat, i když to dříve bývalo mým zvykem. Důvodů je asi spousta. To že během školy absolutně nestíhám cokoliv tvořit a ani se vypovídat, možná to že mám svůj fyzický deník tak blízko sebe (i když ten taky slušně zanedbávám)… Možná to budou i další faktory… ale to je vedlejší. Mám po zkouškách, čeká mě chvíle volna, a tak když se mé myšlenky konečně netočí jen kolem učení se mohu zatoulat i jinam. A vlastně si s velkým zpožděním zrekapituluji ten předešlý rok.
Byl to rok velkého úspěchu, ale zároveň určitého zklamání. Věřila jsem, že mi to přinese větší uspokojení, ale omyl. Téměř celý rok jsem se držela v tom svém "citově mrtvolném" stavu, který jsem si naordinovala už před lety. Ale náhle na podzim jsem vystrčila hlavu z ulity. Což byla ovšem zbytečnost a chyba. Procitla jsem a začala doufat, ale ten nadějný čas byl tak krátký, já dostala přes čumák a vlastně ani pořádně nevím, co se kde pokazilo.
Takže jsem opět zalezlá v tom svém stavu a polemizuji o tom, jestli má vůbec cenu snažit ses tím něco dělat, pokoušet se o změnu, která mi očividně není souzena. Dokázala jsem věci o kterých jsem pochybovala, že svedu… Ale vše hezky ve své ulitě… Jsem osamělejší než kdy dřív…. A poprvé v životě nemám chuť kvůli tomu brečet, nebo se hroutit…. Že bych se s tím konečně smířila, naučila se s tím žít? Ne tomu nevěřím… To bude jen takový záchvěv…
Jediné co drží je zdraví… tedy relativně.. když jsem v pořádku já tak se hroutí všichni okolo a není to moc pěkné… A teď mi tiká v oku… Slyší, že se považuji za zdravého člověka, tak se musí připomenout. No bezva…
Chodím na návštěvy do nemocnice a nikdy jsem si nepředstavila, že to na mne bude působit tak depresivně, smutně… i když možná je to i stavem osoby, která tam leží… Nevím je to vysilující.. Ale tak musím to zvládnout, jako spoustu dalších věcí…
Něco mi říká, že rok který již probíhá bude horší než ten předchozí. Ale já bych opravdu strašně moc chtěla věřit, že bude lepší, že mi přinese alespoň něco dobrého… Tak snad…
Komentáře
Okomentovat