Iluze 153
Zas jeden pokus.. 218 slov... iluze 153
Někteří tvrdí, že stvořit svět je jednoduché. To ale není. Je to věda, která vyžaduje dlouhodobého a pilného studia. A proto tvořitelé světů musí navštěvovat speciální instituty. Není to nic příjemného, ale výsledný efekt za to stojí, že? Abyste měli alespoň nějakou představu, zvu Vás na jednu takovou hodinu. Vynecháme takové ty důležité, ale šíleně nudné předměty, které sami moc dobře známe. Vstoupíme tedy až po setmění. Je to malá místnůstka v níž sedí nepočetná skupinka dětí. Jejích tváře hořící nadšením osvětluje mihotavý oheň. To co mají vepsáno je opravdové a nefalšované nadšení, ne to hrané, které kolikrát musíme užít my sami.
Jak už to u mladých a natěšených bývá, třídou se rozléhal hlahol. Ten ale rychle utichal, jak se přiblížit čas. A skutečně. Ozvalo se tiché zaskřípění dveří, to jak do učebny vstoupila stařenka. Oči všech se upíraly k jejímu vetchému tělu, když pomalu usedla do středu. Poté uchopila knihu a začala předčítat. To už studentíčci nevydrželi a vrhli se k ní. Právě v ten okamžik z knihy vystoupil obraz domu. A po něm následoval další a další až z knihy vyskočil téměř celý svět. Který pak ale stejně rychle zanikl. Vše utichlo, nadšení ve vzduchu vystřídalo odhodlání. Každý si chtěl vytvořit svůj vlastní svět. Všichni se dali do práce. Ale o tom až možná někdy jindy…
Komentáře
Okomentovat