Kniha, která tě rozesměje

První kniha, která mě k tomuto tématu napadla byla již zmíněná Barva kouzel. Myslím, že důvody proč, zde již uvádět nemusím.O výše uvedené knize jsem již psala a tak musela být zvolena jiná. Chvíle zoufalého pátrání v mysli. Napadla mě další dobrodružství ze Zeměplochy až tu můj pátravý pohled zabloudil ke knihovničce, kde se tísní útlá knížečka. Jen přečtu název a pohlédnu na obálku je mi jasné, že jsem našla tu pravou. Je jí Nefalšovaná kočka, kterou napsal Terry Pratchett a kresby nakreslil Gray Jolliffe.

---

Opravdové kočky nikdy nenosí mašličky (na rozdíl od motýlků - viz seriálové kočky).
Také se neobjevují na vánočních pohlednicích.
Ani se nehoní za ničím, co má na sobě zvoneček.
Opravdové kočky nenosí obojky; někdy ovšem na sebe nechají navléci šatičky pro panenku, načež sedí s debilním výrazem v obličeji a pozorně sledují své okolí, aby se nakonec jediným mocný skokem vyvlékly z kočárku, čepičky i zástěrky najednou

Knížečku jsem si pořídila poněkud komplikovanou cestou, ač jsem téměř netušila o čem je. Ale byla spojením dvou milovaných "tvorů" koček a Pratchetta. Jak by to jen nemohlo mít úspěch?

Můj předpoklad byl správný a Nefalšovaná kočka přinesla mnoho úsměvů a záchvatů smíchu. Vtipnou cestou je zde rozebírána Opravdová kočka a mnoho jejích druhů. Ilustrace s vtípky dokreslují atmosféru zmiňovaných příhod.

Jistě. Jak tedy poznám Opravdovou kočku?

Snadno. Spoustu práce za vás už udělala příroda. Většinu opravdových koček poznáte na první pohled: například všechny kočky, jejichž hlava vypadá, jako by ji někdo strčil do svěráku a párkrát do ní praštil kladivem, jsou Opravdové kočky. Kočky s ušima, které vyhlížejí, jako by je někdo opracoval nůžkami na plech, jsou také opravdové kočky. A skoro každý nečistokrevný a nevykleštěný kocour je Opravdový - s tím, že čím déle se vám poflakuje po domě, stává se Opravdovějším a ještě Opravdovějším, až bude Nejopravdovějším na celém světě.

Kočky s hustými načechranými chlupy nejsou nutně neOpravdové; pokud však vytrvale pózují před kamerou a s výrazem uražené ješitnosti doporučují cokoli, co "by kočky kupovaly", svou Opravdovost tím značně zpochybňují.

Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem se tolik smála, jako při četbě Kočky. A nejenom to dozvěděla jsem se mnoho zajímavých faktů. Tak například jsem se zábavnou cestou dozvěděla o Schrödingerově kočce, snad ji i pochopila a bylo to rozhodně příjemnější než na hodině fyziky.

Jedinou chybou, která mě napadá je fakt, že knížečka je opravdu útlá, což mě mrzí.

Neklidné nohy

Divná věc. Měli jsme kočku, která na to hodně trpěla, a veterinář si s ní nevěděl rady. Kočka dovedla lézt po stromech, žebřících a vůbec po všem, pohyblivá byla, že už to skoro dál nešlo - jenže jakmile se pokusila rychle utíkat, bylo všechno v pořádku jen do chvíle, kdy zjistila, že se ji snaží předběhnou zadní nohy. Pohled na vlastní zadek, který ji strašnou rychlostí dohání, ji vždycky natolik rozrušil, že se zastavila a začala si stydlivě lízat tlapky. Když se někdy zapomněla a vrhla se po něm, většinou skončila v protisměru.