Zápisky z brigády aneb z rubů účtenek

Zápisky z brigády aneb z rubů účtenek

Budete mi věřit, když vám povím, že bych snad i raději dělala manuální práci místo té, co dělám teď. Čučím do blba na kase a nemůžu si tam ani číst. Čas se nevleče, on se plíží kolem a želva je oproti němu sprinter. Tak co s tím? Navíc mi nedělá moc dobře to prostředí. Nevím proč, ale ti lidé mi prostě nesedli.

---

Pondělí

Trafika nahoře, lidové nějak moc komentovali úsměv. Velký hic a dusno. Navíc nefunkční lednice na konci směny divně cvakala a ukazovala 30 stupňů, chladné pití v nedohlednu. Kasa vyšla, chvátajíce jsem zápasila se zámky na bednách na noviny, konečné vítězství mi zkazil fakt, že jsem musela čekat na holčinu dole, kvůli klíčům.

Úterý

Dolní trafika od začátku kase v mínusu, ale nevím zda-li je to moje chyba, nebo toho přede mnou. Sice jen 60 Kč, ale i to je dost, moje hodinová mzda. Při kontrole cigár jsem zjistila, že jich dost chybí. Navíc došly výsledky přijímaček z Prahy a zázrak se nekonal. A tak umřel jeden sen.

A svět se může hroutit dál, nějak už nemám sílu depkařit po tom nedělním incidentu. Vím, že nemá cenu to řešit, že už je pozdě. Vím to, ale část mé osobnosti to prostě nedokáže, i když bych moc chtěla. On je člověk sám sobě největším nepřítelem.

Středa

Od sedmi na kase, původně jsem měla být až do pěti a nakonec jsem šla domů už ve tři. Snad poprvé jsem viděla bankovku v hodnotě 5 000Kč.

Čtvrtek

V práci až do pěti a tentokrát jsem se vůbec nezastavila. Celkem dost lidí a navíc jsem dosti polepovala zboží.

Pátek

Tentokrát jen do tří, volnější čas jsem využila k učení slovíček. Bohůmžel jediné, které mám vystřižené, jsou ty finské, tak jsem se opět učila ty. Moc mi to ale nešlo.

Sobota - neděle

Práce jen do 12 pak celkem nuda. Snažila jsem se číst, ale moc to nešlo a tak jsem spíš jen čuměla na Simpsonovi.

Ticho před bouří či snad odevzdanost? Nevím, netuším. Sedmidenní pracovní týden je za mnou. Příští týden bude o dost volnější. Ironie co? Možná i ta samá, co mne nutí být milá na dětičky …. Já…

Přijde mi celkem smutné, že ani u jedné brigád, kdy budu chodit, a zda-li bude nějaké příště. A tak se zase opakuje minulé léto, kdy jsem kvůli tomu z léta neměla nic. No stejně od toho nic nečekám.