Pět let

Inu bylo, nebylo a 4. srpna 2008 jsem si založila tento blog. Ach ano, už je to 5 let, co obývám tyto stránky. Pět dlouhých let. Buďme upřímní, mnoho jsem toho za těch pět let nedokázala. Ale vzdát se svého blogového kutlochu taky nedokážu. Co tedy více napsat?

---

*

Každopádně tenhle článek tu měl být už v pondělí, ale blog si zase funguje, tak jak se mu zachce a rozhodně ne v hodiny, kde se sem dostanu i já. Grr.

Ale Dincie mi nastavila nový kabátek, který jsem si z její dílny vybrala. Tímto bych jí chtěla mnohokrát poděkovat.

*

Tak trochu mě zaplavuje melancholie a mám strašnou chuť se prohrabávat archívem, sbírat střípečky dob minulých, skládat je a najít obraz minulosti, který by mi snad pomohl vypořádat se s přítomností.

Tu a tam to pobaví - jednořádkové články, obrázky (bez zdroje),… A myslím, že i nějaký ten zkopírovaný článek - ano přiznávám se k tomu. Ale alespoň v něčem jsem se zlepšila :-) (tedy doufám).

*

Nyní přijde na řadu troška nudných čísel a shrnutí.

Za existenci blogu - zde bylo podle Toplistu 20 664 návštěvníků - což není nijak závratné číslo.

- vzniklo 657 článků

- rozepsala jsem a dokončila 5 delších povídek a šestá se blíží ke konci

- zveřejnila mnoho krátkých povídek i pokusů o básně

- dostala jsem se do Klubu snílků a trošku se i zapojila do projektů.

Tím bych asi ukončila výčet všeho, co se tu dělo.

*

Závěr tohoto článku bych se pokusila věnovat budoucnosti.

Ráda bych dokončila Vlčí pouto 2. A co bude poté, těžko říci. Nic rozpracováno nemám, čili tu asi bude chvíli od delších povídek klid.

Doufám, že překonám lenost a budu se dále zapojovat do Temnářčina projektu - Propagujeme české knihy.

Boj s leností budu svádět i v případech, kdy bych se ráda zapojila do snílkovských projektů.

Nu a taky si necháme nějaký ten prostor pro překvapení.

Takže děkuji Vám všem, co navštěvujete mé doupě. Doufám, že se Vám tu líbí a i bude líbit, a že sem někdy opět zase zavítáte.