Letní kecání

Jako hospodyňka

Tak si poslední týdny připadám. Přijde mi, že dělám téměř vše a máma téměř nic. A jo dost mě to štve, ale tak poslední dobou mě štve dost věcí. Tak jako beru, že mám mámě pomáhat, přeci jen jsem na to stará dost. Ale kde je ta hranice mezi pomocí a využíváním?

---

Lenoch v akci

Tak jako každý rok před prázdninami jsem si říkala kolik toho udělám, dyť budu mít dost času na to abych psala, četla a něco vytvářela. No a tak jako každý rok to nevyšlo a může za to jen moje lenost. A teď když se blíží konec prázdnin začínají i moje výčitky svědomí, jelikož jsem promrhala tolik času.

Tak například už přes dva měsíce se pářu s povídkou do soutěže Povídka pro kočku. Zádrhel je v tom, že mám napsány dva odlišné konce a nevím, který z nich použít. A tohle řeším takovou dobu.

Pokud by měl chuť zahrát si na beta čtenáře, budu ráda :-)

Poněkud smutný je i fakt, že nejdelší co jsem toto léto napsala byl dopis pro Kerm.

Cíle?

Dávat si cíle a předsevzetí pro mě asi nemá vážně cenu. Tak proč to pořád zkouším znovu a znovu? Těžko říci, ale vím, že si tím způsobuji akorát více zklamání.

A za jakým cílem, že to vzniká tento článek? No asi žádným. Jen jsem si říkala, že za poslední tři měsíce tu byly pouhé 2 články. Což je docela málo, vzhledem k tomu kolik vykecávacích článků tu bývalo dřív.

Možná to je i způsobeno tím, že jsem si zase začala psát starý dobrý papíroví deníček, který mimochodem píši již cca 6 let, ale nikdy mi to dlouho nevydrželo. Vlastně ani nevím proč. Když se nad tím tak zamyslím, u čeho jsem vydržela dlouho? Házená, tenhle blog a tím to asi končí. Když se to tak vezme, tak je to celkem smutný fakt.