Epilog
Otřu těch pár slz, zamávám šátečkem a tím dám poslední sbohem tomuto příběhu..
Gabriela procitla. Smutně se rozhlédla kolem. Nezbylo nic. Uhlíky přestaly žhnout a vítr roznášel po lese popel. Lesu vládlo ticho a klid. Nastal čas odejít. Gabriela se zvedla a rozhlédla se. Všude byli mladí vlkodlaci, ve tvářích měli vepsanou nejistotu, ale i naději. Byla jejich vůdkyní. Musela teď myslet i na ně. Celá nová smečka se dala do pohybu. Nechávali za sebou bolest a krev, hleděli vstříc novému životu. Někde daleko…
Mé jméno je Gabriela de Sante, čas jsem dávno přestala sledovat a toto byl můj příběh. Jsem druhorozená, jsem vůdkyně. Spojila jsem dva světy, ale zároveň jsem je zničila. Zabíjela jsem své bratry i nepřátele. Zabila jsem prvního vlkodlaka i svého stvořitele. Věštba se vyplnila a já jsem nyní volná. Už navždy…..
Komentáře
Okomentovat