Půlnoční střípky poezie IV.

V zemi studené

v hrobě temném

leží dívka,

oči zelené

a v srdci studeném

leží střípek zla.

---

Nedá jí spát

mučí její duši,

kdo kolem jde

zakrývá si uši

(jak moc křičí)

Žádné květy

tam nekvetou

nic nepotěší

dívku prokletou.

...

Přišel jak stín
co se k večeru vrací

tiše a nenápadně

vrazil mezi nás klín.

Přišel aby soudil

ač neměl na to práva,

přišel aby zničil
sílu jež nám byla dána.

Tento střípeček snad nakonec bude dotvořen, mohl by to být další příběh o krysaři, který mě bohové ví proč, tak fascinuje. A nebo to bude někdo úplně jiný. Nebo nikdy nedojde svého konce.

Temná bohyně

matko noci

sestro v hříchu

přijď nám pomoci.

Čistý oltář byl

teď je krve pln

chladný kámen

hladově ji pil..

Toť pro dnešek vše. Budu ráda za jakékoliv reakce, i když jde jen o střípky a pokusy.