Vrány

Pokus o básničku na TT.


Slunce nad kopec vystoupilo
a dřevěný rám políbilo
a smutných očí pár
ve kterých život zhas.


Mrtvý tam visí,
nenávist z očí srší,
tak se cítil,
když mu život brali
a na laně oběsili.

Přiletěla vrána
na ztrouchnivělý trám
a k ní druhá sedla si
na mrtvém mladíku
pochutnala si.

Seděli tam spolu
na té hostině
a vysmívali se životu,
který stejně rychle uplyne.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice