Půlnoční střípky poezie III.

Po kratší době než jsem se vůbe odvažovala hádat je tu další díl. Tentokrát si myslím, že je to slabší.


Obrovská prázdnota,
nenaplněná,
zas a znova,
a snad zapomenutá
ale vždy tu byla je a bude
je a bude....

Hledat cestu zapadanou
či snad se podat do rukou
jež osud vztahuje
a snad se z mé bolesti raduje.

*****

Projít cestu klikatou
dojít až na konec vzdálený
tam do nebeských výšin
či pekelných nížin
se vydat.

Vybrat si úděl
vybrat si cíl
a jít za ním
přes propast.

Nevolat domů
neohlížet se zpět
minulost je jen přítěž
zpomalující let
(ale zrychlující pád).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice