Vivienne

Krok a za ním další. Nezbláznit se. Neskočit dolů do propasti. Výška láká, nebo spíše ta hlubina. Pád. Ta volnost, svoboda. Ale trvá jen krátce. Stojí to za to? Krok. Polu přicházíš, slyším tě. Nikdy vše dodejdeš tak daleko jako já. Zůstáváš stát za mnou. Co tím sleduješ? Mé váhání, nerozhodnost? Nebo jsi snad také propadl kouzlu hlubin? Tvá přítomnost narušuje klid. Myšlenky utíkají. Ztrácí smysl. Pomalu procitat, probouzet se ze snu. Snu, který byl tak krásný, ale i děsivý. Ale já nechci. Nechci se ho vzdát. A nevzdám! Ponořit se zpět do hlubin snu. Ignorovat volání. Volání života.

Na prosbu kamarádky, která momentálně nemá blog. Bude ráda za každý komentář. Kapitola jedna. Sluneční svit se prodíral mezi křišťálovými sklíčky a dopadal do jeho jemné tváře. Kůže jemná jako samet se blyštěla a jemné chloupky zářily jako tisíce diamantů. Víčka očí se jemně zatřepotala a jeho dlouhé řasy pomalu odkryly krásu jeho čokoládových očí. Sauli se probudil. Prohrábl si své blonďaté vlasy s červeným melírem, táhnoucím se od spánků až ke konci vlasů. Zatřepal svými sametovými křídli, protáhl si své ztuhlé tělo a levou rukou omylem do něčeho šťouchl. Naproti němu ležel chlapec s křídli černými jako havran a vlasy hnědými jako hořká čokoláda s odleskem jahod. Spal. Ležel na pravém boku a lehce oddechoval. Sauli sledoval, jak se hrudník Gabriela zvedá a zase pomalu klesá. Usmál se při pomyšlení na minulou noc, odkryl ze sebe hráškově zelenou přikrývku, našel si své trenýrky a přešel po dlouhém pokoji k oknu. Zatřepotal svými křídly, které mohli vidět jen andělské bytosti, a zapáli

Po kratší době než jsem se vůbe odvažovala hádat je tu další díl. Tentokrát si myslím, že je to slabší. Obrovská prázdnota, nenaplněná, zas a znova, a snad zapomenutá ale vždy tu byla je a bude je a bude.... Hledat cestu zapadanou či snad se podat do rukou jež osud vztahuje a snad se z mé bolesti raduje. ***** Projít cestu klikatou dojít až na konec vzdálený tam do nebeských výšin či pekelných nížin se vydat. Vybrat si úděl vybrat si cíl a jít za ním přes propast. Nevolat domů neohlížet se zpět minulost je jen přítěž zpomalující let (ale zrychlující pád).

Je to téměř neuvěřitelné třetí týden roku 2013 a já se zatím s tímto týdeníkem držím. Že by zázrak? Uvidíme jak dlouho to vydrží. Po- tělocvik a já měla nástup - nenávdiím to, oprava slohovek - úvaha, to celkem šlo. Nekonečná nuda až do pěti Při CMku mě pěkně nasrali, beru si domů kopie, oskenuju je a dám to na net a oni mi za celej tejden nejsou schopný říct že jim to nejde/nebo to nejde přečíst a pak si stěžujou že to nemaj. Blbci! Copak je tak těžký se ozvat? Napsat na fb nebo říct ve škole?! Út- horor začíná jak se lze naučit 10 stránek slovíček do pátku? a k tomu účetnictví a pár dalších věcí? Cesta do blázince Opět obrovskej nákup pro babi. Připadám si jako levnej nosič a sluha. Štve mě to, ale co se dá dělat? St- třetí den učení do deseti, asi se z toho zblázním. I mámě připadám divná, což je divný. Čt- přeházenej rozvrh naprosto blbě.. Štve mě jak naši hokejisti využívaj toho, že maj individuál, ulejvaj se a všechno jim prochází! Není to fér. Beru, že nemaj tolik času jako já,

Inu když jsem toto objevila u Aidrien na blogu, nejprve jsem nemohla uvěřit, že mě někdo někde jmenoval. Následně jsem se dlouhý čas vzpamatovávala z toho šoku a dnes jsem si konečně našla čas reagovat. Prásknout jedenáct věcí na sebe: Má postel plnou plyšáků. Má ráda kočky, ale kočky nemají rády ji. Miluje bouřky. Doma je ukecaná, ale jakmile se octne v přítomností cizích lidí nepromluví. Strašně se stydí. Mnohokrát se snažila naučit hrát na kytaru - nevyšlo to. Snaží se psát lépe, ale nějak se to nedaří. Svíčku nezhasíná sfouknutím. Nejí houby a nemůže je ani cítit. Miluje svého psa, ale ten dává přednost jiným . Občas ráda vaří a peče. Odpovědět na jedenáct otázek: Kniha, divadlo nebo film? Jednoznačně kniha. Santa Klaus nebo Ježíšek? Klasika Ježíšek. Vyberte si domácího mazlíčka: Mephitis mephitis nebo Mustela putorius furo? Muset si vybrat tak asi to druhé. Co uděláte po ránu jako první? Vypnu budíka :-) / obléknu se a hurá na snídani. Jak se nejlépe zbavit blbce? No tak to bych r

První týden, který patřil celý lednu. Po - dlouhý den a strašlivá rýma, hlava mě ukrutně bolela a čteři trpaslíci do ní bez ustání mlátili. No prostě děs. Únava a neschopnost se učit. Odpadla jsem hned po příjezdu domů. Út - statistika - test- nenávidím ji a toho učitele. Po škole obrovský nákup v tescu, myslela jsem, že to nedotahnu domů. St- pešky domů, náročná škola, trpaslící zbyli jen dva. Alespoň nějaká úleva. Čt - zase statistika - nechápu a nestíhám ho. A fakt ho nemám ráda. Pá- kdo to kdy viděl, hodina navíc. Zabít je. Nešla jsem na trénink, ale i tak ten den strašně rychle utekl. Psaní a chvíle zoufalství. So - vlastně ani nevím co bylo.. Večrní popíjení vína, které nepiji, s mámou. Zvykání si na večery v osamění. Jo taková bude má budoucnost. Ne- učení, učení, učení a stejně tu matiku nedávám. A pololetka je už v pondělí. :-( Vážně se asi zblázním...

Předposlední část. Rean se zarazil a pak náhle prozřel. Dostal strach, že by o Liesu přišel. Zuřila válka, která neměla mít vítěze. Věděl, že musí rychle jednat. "Pojďte za mnou!" křikl na Necitelné a dal se do běhu. Necitelní ho bez problémů následovali. Doběhli k Reanově pokoji, tam vědec popadl své záznamy a deníky a spolu s nimi se vydali do hangáru, kde stála poslední loď. "Co máš v plánu?" zeptala se Liesa, zatímco Rean oddechoval. "Na Zemi zbyli poslední lidé, kteří neztratili zdravý rozum - Bílí- a za těmi se musíme vydat," řekl, doběhl k lodi, otevřel dveře a vstoupil na palubu. Deset Necitelných jej následovalo. Rean zapnul motory a rozjel se. Stále zrychloval a po chvíli se loď vznesla. Nikdo tomu nevěnoval větší pozornost. Oblohu křižovaly desítky lodí a oblohu rozjasňovaly stovky střel. Rean se hbitě vyhýbal a stále nabíral výšku a rychlost. Když vystoupal nad oblohu, vyrazil kupředu stále nikým nepovšimnut. ** Letěli nad bojišti a tak viděli

Tak já to tedy zkusím. Zase na novo a kratičce. Pondělí Poslední den roku s 12 na konci. Nikam jsem nešla. Celý večer jsem dřepákovala doma a skládala brácho puzzle (fota přidám). Dozvěděla se, co se děje u sestřenice. Nechápu ji, ale zároveň jí lituji. V její situaci bych se ocitnout nechtěla. Úterý Nový rok. Doufám, že se rok 2013 neponese v tomto duchu. To by bylo zlé. Středa Doma, sama s bráchou a babi. Jak jinak. Úleva nepřišla a tak jsem se alespoň učila. Ne že by to pomohlo. Tu zatrolenou matiku prostě nechápu. Čtvrtek Škola. Zima. Hnus. Testy zkoušení a hrůzné vyhlídky na budoucnost. Tenhle měsíc bude smrťák. Pátek Setkání s H. čím dál víc se utvrzuju v tom, že to byla chyba. Ale jak utéci, aby bylo nepácháno co nejméně škod? Sobota Divná noc, divné probuzení a hlavně téměř bez hlasu. Super. rýma se vrátila. Neděle Vykašlávání a smrkání v plné síle. Naši spolu pořád nemluví. Nevím proč. Ale štve mě to. Nedali nám změna rozvrhu na net, čili netuším co zítra bude a co ne. A učite

Poslední přehled za rok 2012 Nekromantovy kroniky: Mystik - Gail Z. Martin více tu Petrolejové lampy Knihu jsem četla na doporučení češtinářky. Nevím, co si o ní mám myslet, jak zareagovat. Číst se mi četla dobře, ale ... Vlastně ani nevím, co mi tam vadilo. Křest svatého Vladimíra - Jarek Havlíček Borovský Myslím, že toto dílo je většině z nás dobře známo. Hezky napsáno a při četbě jsem se musela usmívat. Jen mi to přišlo neukončené. Šplhající muž - A. C. Doyle Opět Sherlock a opět krátká povídka. Nápad velmi zajímavý a samotné rozuzlení mi přišlo překvapivé, ale to se mi u těchto povídek stávalo často. Milá sedmi loupežníků - Viktor Dyk kratičká báseň v mini knížtičce, idelání do kapsy, a celkem srozumitelná Podivná zážitek pana Johna Scotta Ecclese - A.C. Doyle - další příběh Sherloca, tentokrát o dokonalé přípravě vraždy, které přeci jen nevyšla. Loupežník, R.U.R. a Bílá nemoc - Karel Čapek Loupěžník se mi ani moc nelíbil, přišlo mi, že mi smysl celého díla unikl a možnáí to bylo i

Mělo to být něco jiného, mělo to tu být už včera. Nestalo se tak. Tak snad se vám útržky a střípečky básniček, alespoň trochu zalíbí. Zatím bez jména a konce .... Neboj se hrdino tajemství čeká v srdci skalního oltáře, kol něho jsou mrtvé tváře, jež nic neleká. Vstup, leč pamatuj jen jedna cesta vede tam a žádná ven v srdci tam poznáš beznaděj. Mrtví, jež hledali to co ty střeží naní tajemství, co jim život i duši vzalo a ke skále je upoutalo. ... *** Další střípeček Zaváti časem phřbeni vinou nemrtvým hlasem verše se linou. *** Pracovní název Básníci V tomto světě sen je na štvanici a na jeho hrobě sedí prokletí básníci. Zavrženi společností své verše tvoří .....

Rok 2013 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec