z čj

další výtvůrek z hodiny čj

Sedím na šedém kameni a okolní krajina mi bere dech. Vidím místy zasněžené vrcholky hor nad nimiž běhají šedé mraky po modré pastvině nebes. Kameny zdánlivě chaoticky navršené na sobě snad celé věky odolávají zuření živlů. Ani mě nenechávají na pokoji, ale já se nedám. Stojím tu obklopena majestátnými obry a s hrůzou si uvědomuji, jak je člověk maličky, nicotný a nestálý.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice