z čj
další výtvůrek z hodiny čj
Sedím na šedém kameni a okolní krajina mi bere dech. Vidím místy zasněžené vrcholky hor nad nimiž běhají šedé mraky po modré pastvině nebes. Kameny zdánlivě chaoticky navršené na sobě snad celé věky odolávají zuření živlů. Ani mě nenechávají na pokoji, ale já se nedám. Stojím tu obklopena majestátnými obry a s hrůzou si uvědomuji, jak je člověk maličky, nicotný a nestálý.
Komentáře
Okomentovat