Lež
Kratičké zamyšlení na TT
Tak jako mnoho dalších slov v nás vyvolává rozporuplné reakce. Lež většinou vnímáme v negativním smyslu a opovrhujeme jí. Pro někoho je denním chlebem, pro jiného zakázaným ovocem.
Ale upřímně, kdo z nás nikdy nelhal. Ze strachu, z vypočítavosti, chamtivosti, lásky,... Občas mi připadá, že lež je všude kolem. Je ve vodě i vzduchu, který dýchám, vnikla do země po které chodím, do lidí kolem i do mě samostné.
Kam zmizela pravda? Kdo ji viděl naposledy? Co se to s námi všemi stalo?
Myslím, že zbytečné cokoli psát. Lež obhájí samu sebe. Vždy si najdeme důvod, proč lhát. Chránit někoho, ušetřit ho bolesti. Ale bolest si k němu stejně cestu najde.
Milosrdná lež.
Když se právda zdá být horší než-li ona. Ale kdo nám dává právo posoudit, kdy je to horší, kdy tím někoho ochráníme? Alibisticky se obhajujeme a lži se překrývají. Všichni se topíme v nánosech lží a polopravd, že snad ani sami nevíme, co je pravda. Alespoň já mnohdy váhám. Ale neberte mě vážně. Ve své naivitě stále občas věřím.
Lež je naše přítomnost, budoucnost i minulost. Můžeme ji odmítat, nikdy nevřknout, ale stejně se s ní budeme setkávát (téměř) denně.
Toť vše, mé kratičké zamyšlení. Budu ráda, když se k tématu také vyjádříte.
Komentáře
Okomentovat