Pátrání - část 4


Poslední část této poněkud nudné a nezáživné kapitolky.


Přistáli uprostřed nehostinné krajiny. Dlouhé hodiny strávili hledáním, ale nic nenacházeli. Pomalu se začalo stmívat. Museli letět zpět. Nikoho návrat domů netěšil. Rean si bezmocně prohlížel mapu. Nepřestal ani, když dorazili do tábora. Celý večer strávil nad mapami a zápisy v knihách. Znovu propočítával své výpočty. Nechápal, že nenalezli laboratoř. Ani za pomoci nejmodernější technologie. Přístroje mlčeli. Ani si nevšiml, že si k němu přisedl Tien.


"Reane, už dorazili Žlutí a Zelení."
"Kde se usadili?"
"Na jiném kontinentu."
"Jiném kontinentu??" podivil se Rean a zvedl hlavu od své práce. Tien mu podal list papíru. Byl na něm obrázek ze satelitu. Rean se zadíval na obrovskou pevninu na níž se nalézali. Na západě však byla ještě jedna. Ne tak velká, jako ta na které se nalézali. Rean se zamračil.
"Jaron jim to přenechá bez boje?"
"A co má dělat? Naši lidé se tam nestihli dostat," pokrčil rameny Tien.
"Tady všude jsme byli?" řekl a ukazoval na mapě místa, která navštívili, "ty nám náleží." Rean se chvíli díval na snímek a pak mu to došlo.
"Jsem to ale hlupák!" vykřikl a vyskočil ze židle. Tien se na něj nechápavě zadíval.
"Celou dobu to mám před očima," zakvílel.
"Nechtěl bys mi to vysvětlit?"
"Tady se píše, že laboratoř byla na Skandinávském poloostrově. Tady," řekl a ukázal na staré mapě, "ale za ty roky, co tu lidé nebyli, se musel odtrhnout od pevniny, takže teď je to ostrov. Proto jsem ho nenašli. Hledali jsme na pevnině." Rean zářil, "podívej tady to je!" ukázal na snímek. A opravdu ostrov tam byl. Tien se taky usmál.
"Vyřiď chlapcům, že zítra ráno opět vyrážíme." Tien přikývl a odešel. Rean se posadil a po chvíli přemýšlení vyznačil na snímku místo, kde by se měla nacházet laboratoř.

**

Ráno bylo pošmurné, tak jako Ricovy myšlenky. Měl starosti a ty každým okamžikem rostly. Bál se střetu mocností, ke kterému dříve či později dojít musí. Obával se toho. Jaron také nebyl klidný. Celý předchozí den jednal se Žlutými a Zelenými. Jaron i Ric byli unavení a plní zloby. Červení se odmítli podřídit. Jejich protivníci s tím zatím nemohli nic dělat. Teprve se na Zemi usazovala, Ric a jeho lidé měli náskok, který by pro ně mohl být velkou výhodou. Ale jejich protivníků bylo více. Ani jedna ze stran zatím nechtěla riskovat válku. Ric nechtěl nic riskovat a tak s Jaronovým souhlasem, obsadil válečná stanoviště. Jeho muži je opravili a hlídali. Ric unaveně procházel poloprázdnou lodí. Najednou se cítil osaměle. Ale to asi bylo údělem všech lidí, kteří chtěli vládnout. A to on chtěl. Jen čas ukáže jestli se jeho sny stanou skutečností.

**

Oba týmy výzkumníků dorazily na ostrov časně ráno. Bylo chladno, ale ani skučící ledový vítr je neodradil. Netrvalo dlouho a našli poslední laboratoř. To co tam viděli je vůbec nepotěšilo. Podzemní budova baly z velké části zavalená. Opatrně procházeli mezi sutinami. Na zemi se válely střepy. Byla tam i zaschlá krev. Oba týmy se rychle vydaly zpět. Úkol byl splněn.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice