Čím to je?
Co jsem komu zase udělala? Čím jsem si tohle zasloužila?
Tu nedůvěru. Ty pochybnosti.
Loni drogy a teď sebevražda. Je to normální?!
Ne! Podle mě není.
Pořád se snažím dělat, co oni chtějí, abych dělala. A snad se mi to i celkem daří. Tak proč mi nevěří?
To takhle přišla babi, že nějaká čtrnáctiletá holka asi z Domažilic (?) spáchala sebevraždu. Vyznávala styl gothic (omlouvám se, jestli se to píše jinak, upozorněte mě a já to opravím), chodila celá v černé a tvrdila, že ji nikdo nemá rád.
A tak přišla moje vlastní babi jestli nevyznám to samé, když jsem téměř pořád v černé. Abych si taky něco neudělala.
Teď nevím jestli jsem to sem psala, loni po rodičáku jak jsem psala zde mě rodiče ohledně toho, co mi je. A nakonec z nich vylezlo "jestli neberu drogy" Věřte v tu chvíli jsem nevěděla, co dělat. Rozbrečet se nebo se smát. Kde bych na to asi vzala peníze? Zklamali mě jak málo mi věří a teď tohle...
...
Mají problémy s mojí povahou. Jsem introvert. Nejde mi se seznamovat, jen tak se bavit s lidma. Nelíbí se jim to, ale co jim do toho je? A navíc je podle mého v mém chování taky vydět, to jak mě ONI vychovali. Cokoliv jsem řekla bylo špatně. Tak jsem začala mlčet. Jsem srab a to snad i proto, že mi nic nedovolili. A takhle bych mohla pokračovat dál a dál. Netvrdím, že je to jen jejich vina, to nikdy(!), ale svůj díl na tom nesou taky!
Už vážně netuším s čím příjdou příště....
Komentáře
Okomentovat