Prázdniny

Další volno zmizelo..

---

Práce versus práce. Snaha něco změnit proti mé věčné lenosti.

Kdo tenhle boj vyhraje? Já nebo já? Snaha něco změnit nebo lenost.

Jako vždy zrazuji sama sebe...

Momentálně se chovám jako aprílové počasí, chvilku plná energie a za okamžik neschopná ničeho. Rozhodla jsem se jaro využít a udělat pár změn. Blogu se snad žádná týkat nebude. Nebojte se anebo se možná i bojte. :-)

Tyhle prázdniny se dají charakterizovat 2 slovy: ZAV a práce.

Nemám ráda Velikonoce. Nebo vlastně mám, jen nemám ráda Velikonoční pondělí. To že mě nějakej kluk, kterýho vlastně ani neznám příde vyšlehat proutkama z vrby, abych "byla zdravá" mi přijde divný.

A já mu mám za to eště něco dát? Tůdle. A tak už druhým rokem koledníkům neotvírám, letos mě vyšupal jen brácha a to symbolicky, takže nějaký to zdraví bych mít měla.

Zkalamala mě trochu J. tím že k babče nepřijela. Víte mám takový pocit, že tu vyrostla neviditelná bariéra, která stále roste a roste. Je vyšší a silnější. A já ji nedokážu rozbít, zničit, i když bych si to strašně přála. A tak se o ni jen zraňuji. Ach, jak bych chtěla, vrátit čas. Ale nejde to.

Už nikdy to nebude jak dřív.

A to bolí.....

Chtěla bych se naučit psát články o něčem, na jako teď o ničem. Taky bych se chtěla naučit psát smysluplné komentáře. Když tak nad tím přemýšlím, být kritikem je těžké. Já bych jím být nemohla. Proto je obdivuji, hlavně ty, kteří to dokáží podat tak nějak lidsky. Prostě že nenapíšou jen to špatné, ale i to co se poveddlo, dají radu jak to (nebo co) vylepšit. To je podle mě umění. Co si o tom myslíte vy?