Jaro

Je jaro, všude se to zelená, ptáci zpívají a sluníčko svítí. Idilka ne? No není to idilka? Lidi jsou na sebe hned milejší.
Ta poslední věta to je ironie. Spíš mi příde, že ne sebe štěkáme ještě víc než kdy jindy.

Včera byl významný den. Pustila jsem si po dlouhé době Tarju.
Pořád stejně krásná. Všechno se mění. Ale její krása zůstává.

Přežila jsem školu i cestu domů. Všechno mělo zpoždění.
Od pátku bude zase výluka. Nenávidím ji!

Škola. Už jen to slovo smrdí. Mám čím dál tím větší antipatie k jazyku anglickému. Přijde mi strašně nepochopitelný, zbytečný. Proč se zbytek světa nemůže jednoduše naučit česky? Nu co přát si to můžu..

Venku je krásně, ale....
Zase to mizerné ale. Vždycky všechno zkazí. Nezdá se vám?

Jeden za druhým se hroutí mé plány na velké prázdniny, to začalo brzy co?

No nic má potřeba se vykecat je u konce. Přeji příjemný zbytek týdne.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice