Příběh čaje

Povídečka z konce léta

---

A je to tu zas. Celý den útočící stres si nedal pokoj ani teď večer. Třeští mi hlava a útroby se svírají strachem. Jak se jen bojím toho, co mě zítra čeká. Nevědomky se mi zavírají oči únavou, ale když si lehnu, spánek nepřichází. Vylezu z peřin a okamžitě se do mě pustí zima. Naskočí mi husí kůže. Ne a ne se zahřát. Pravidelně tedy alespoň dýchám na ledové ruce. Moc to nepomáhá. Dojdu do kuchyně, zapnu konvici a během pár chvil začne voda v ní bublat. Za skříňky vytáhnu oblíbený hrneček a už, už se sápu po kafi, když tu mě do očí uhodí krabička s velikým nápisem ČERNÝ ČAJ nu, což pomyslím si a jeden sáček vytáhnu a zaliju horkou vodu. Voda se okamžitě začne barvit do hněda. Ovšem na světle žárovky se zdá být spíše do červena. Nijak dál to nezkoumám a odnáším se hrnek k sobě do pokoje. Čaj i hrnek nechám chladnout, ale pak jej ještě teplý uchopím a opatrně usrknu. Teplý nápoj příjemně zahřívá vnitřnosti a hrnek mě hřeje v dlaních.
Užívám si toho pocitu, když se tělem rozlévá teplo. Přináší to zvláštní pocit úlevy a klidu. Maximálně si jej užívám, nad ničím nepřemýšlím, prostě relaxuji. Svíravý pocit pomalu mizí a s další vlnou teplého nápoje se jaksi uvolňuje i bolest hlavy. Naprosto uvolněná usínám schoulená do klubíčka. Na posteli přede mnou si jako v mechu sedí nedopitý šálek čaje.