Prosinec

..ani jsem si nevšimla, že už tu je.

Nějak ztrácím pojem o čase, jak jsem doma.
Prej jsem nemocná.. nějak jsem si toho nevšimla.
Mám jen trochu rýmu...
To je vše.... no a pak ta horečka v pondělí.. no a to je vše.
A já musím bejt doma..
Mnohem radši bych šla do školy, už teď se děsím toho jak to všechno budu dohánět.

Je tu ale další abrsurdita.
Já musím bejt až do pátku doma  a pak si v sobotu klidně pudu na závěrečnou,
No není to divný?
Našim jde hlavně o tom abych byla zdravá na ni, jinak je jim to jedno.

Děsím se soboty, tak jako se děsím pondělí až půjdu do školy, a pak celého následujícího týdne kdy se nazastavím.

ZAV mě nehorázně se**! (Zav je program na učení prasní na počítači) Jsem pozadu a ne a ne to dohnat. Nejde mi to. Ať dělám, co dělám..

Toť asi vše, prozatím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice