Epilog

Krátký a takový.... no divný epilog, ani nevím jestli ho sem mám vůbec dávat.... No prostě ho berte s rezervou.


Větvičky zapraskaly, ale nikdo si toho nevšímal. Byli příliš vyděšení a rozrušení pravdou, kterou nikdo z nich nečekal.
Je to pro mne velice podivné vidět ji. Uplynulo mnoho let a já teď vím, že moje nejtemnější představy se naplnily. Měla jsem pravdu. Asi nejlepší by bylo ji zabít, ještě v době, kdy byli slabí, ale na to je příliš pozdě.
Vedle mě stojí on-Tobias. Někteří tvrdí, že to on ji dokáže zabít, či proměnit. Prostě sejmout z ní to prokletí. Ale nikdo neví přesně jak na to. Ani on. Krev její krve. Až čas ukáže, co bude dál a do té doby ji budu mít na očích. Neb ona je branou, kterou k nám může přijít zkáza. Našla novou rodinu, přátele a našla i svoji cenu života...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice