Poslední květen....
Tak nějak ... právě jsem se vrátila z tréninku a... Jak to jen nazvat?? Že by zpověď šílence?? Nebo snad náhled do mysli blázna?.... Ne, nevím, ale asi bych měla začít od začátku, ale kde to vlastně začíná??? To kdybych věděla.....
"Utvořte dvojice, jděte do skupin po čtyřech, šesti,...." K Sakru proč jsem všude navíc, jak pátý kolo u vozu? Proč?? Všichni jsou ve dvojicích, jen já zůstávám sama, jako kůl v plotě.. Je to zvláštní to co začal "jarní depresí"(jak to pojmenovala Kerm) se mě stále drží jako klíště a nevypadá, že by se to hodlalo pustit. A proč vlastně?.... Poslední dobou, když už píšu o sobě tak se to týká skoré té samé věci. to protože je to stále stejné by dokonce i horší.
Čtvrtek -pátek mě čeká třídní výlet, mámě i M. a M.(Snad se Angel nebude zlobit, že to píši tak jak to píše ona, ale nechci psát celá jména, nevím jak by se to dotyčným líbilo..), se podařilo mě ukecat, abych jela. I když se mi nechce, ale nebavímě to stále poslouchat,( moje mamka je někdy docela fajn a myslím, že to myslí i dobře, ale asi nikdy zcela nepochopí moje myšlení, vlastně jak by mohla, když je nechápu ani já sama,že?... ) i dyž mi to přijde zbytečné utrácet tolik peněz, a tím i trávit čas s lidmi z nichž některé nemůžu ani cítit. A to snimi mám strávit ještě měsíc! Asi mě klepne. A pak mě čeká skok do velkého neznáma, které se s mým štěstím promění v peklo. Tak nějak..
*****
Ptám se sama sebe, kde se stala chyba, kde nastal ten zlom. Kde? Už delší dobu se mi zdá, že mám na svět jiný pohled než oni. Že jsem jiná. Občas mi svých chováním ublížili, ale i to je vlastně moje vina, můžu si zato sama. A to protže jsem taková jaká jsem. Všechno si moc beru, nebo tak nějak... a pak to takhle dopadá... Připadám si mezi nima jako malý harant a někdy zas jako stará bába...
A dnešní trénink tomu dal korunu. Zprvu celkem fajn a pak... Bavili jsme se s M. o tom jaké to jsme lamy a tak. Jiná M. mi ukradla kolo, jezdila na něm a předváděla se. Pak k nám přijela a zaslechla naši poslední větu. Nebyla o ní to vážně ne. Vlastně nevím o čem byla, ale něco v tom smyslu, že je holkám ukradený jak to s náma dopadá a že by rozhodně rok jen tak ne trénovali bez hrání. A pak to začalo, M. se hádala s M. o tom, že M.( ta co jezdila na kole) neřeší problémy že to nechává plynout... Pak jsem se v tom začala strácet, akorát jsem pochytila, že sem blbá a že sem M. pomlouvala. Tak nějak nevím kdy a jak, ale detail.. Nakonec mi kolo vrátil a aoedšla, já šla ještě kousek s M. a snažil as epochopyt o co tady šlo. Ne nepochopila sem to, i když... Myslím si , že každá z nich měla v jistém smyslu pravdu.. Myslím si že se mnou M. zejtra zase nebude mluvit.. Nebo kdo ví..
Víte ona M. je podle mě fakt fajn, ale na můj v kus moc živá, divoká, ztřeštěná.. Skoro můj opak. Skoro si nevzpomínám, kdy byla naposledy vážná. A asi i proto se stalo co se stalo.... Asi ... Docela jí i závidím...
Komentáře
Okomentovat