Asi se z tý školy zbázním

Mno takže dneska jsem byla zase v té hrozné budově se žluto-béžovo-hnědou omítkou. Jak já tu budovu nesnáším, ty okna a žaluzie, parčík okolo ní, hasičárna, zastávka. A hlavně ty děti, ty nadšené a vyděšené tvářičky prvňáčku, jejich rodiče.



Nevím jestli ho zveřejním, je to jen výplod mé potřeby se vypsat, zaměstnat mysl. Není mi zrovna nejlíp, bolí mě celý člověk, celou noc jsem nespala, nevím proč. Ale ani ji moc nevnímám, natož únavu, cítím jinou bolest, jiné trápení a to souží mou mysl. Nevím, kde se vzalo, ale je tu a já nevím co s ním.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy v mých myšlenkách (sezóna druhá)

Kapitola 21- Jednání

Čarodějnice