Výlet
Sem se nudila a napsala hrubé shrnutí naše třídního výletu.
Vyjeli jsem ve středu večer. V Plzni jsme i z těžkými bágly a lyžemi měli 9 min na přestup, stal se zázrak a mi dokázali přestoupit. Jeli jsme do Klatov. Cesta byla docela pohodová. V Klatovech jsem měli na přestup minut 10, nastoupili jsme do podivně vypadajícího vlaku, já bych ho přirovnala k pendolínu, učitelky se modlili, aby se neopakovalo to co minulí výlet. To jsme čekali dvě hodiny. Naštěstí se toto nestalo a mi jeli dále. Ve vlaku bylo pár ,velice příjemných pánů, posilněných pár doušku slivovice ochotně ji nabízeli i paním učitelkám ty však odmítali. Moje milé spolužáky ( viď Stuny a Pýchy) se velice dobře bavili( skoro i to rande ti domluvily Stuny), spolužáka pokřtili na Mastnej vlas, Monískovi říkali, že je hustá,... Cesta byla i díky nim snesitelnější. Do Jiskry jsme dorazila až večer, večere, jako ostatně všechny jídla byly nic moc. Ubytovali jsme se a vydali se do Železné Rudy. Nic moc.
Druhý den šli lyžaři lyžovat a mi chvilku byly s nimi na Samotách, jezdili jsme po pekáčích. Poté jsme se vydali nu túru do hotelu Grádl. Cesta nahoru do kopce po ledem pokryté silnici byly hrozná. Na místě jsem si prohlédli starodávnou krčmu a strašidla, poté jsme si i s učitelkou koupili pivo (bohužel jenom nealko) a šli zpátky. Ale tlačil nás čas tak jsme to vzali zkratkou přes les. Všichni jsme to sjeli po prdeli, jen paní učitelka to šla pěšky. Z nenadání jsme se objevili na Samotách. V hotelu jsme zjisti, že se jednomu lyžaři udělalo. Poté co ho odvezli jsme se vydali do muzea motocyklů. Potom jdeme do krámu si něco koupit, náhle nám volají, že nemají klíče, proto je má naše učitelka, sraz byl domluvený na 5hod,a le lanovka končí ve 4. Takže já a Monísek jdeme sami přes celou Rudu( ani jednou jsme nezabloudili) a donášíme klíče.
Večer se ve dvou apartmánech všichni dívali na Ordinaci, jen já (kdo ji jen že???) sem poslouchala mp3 a chvilku jsme se pokoušela naučit (podle návodu) vykládat tarotové karty( poslušně hlásím, že bez úspěchu), potom jsme si jako ten nevětší trotl sedla na koberec na chodbě a čuměla do blba. Nakonec se ke mě přidalo pár lidí. Učitelka prohlásila, že takový večer už zažít nechce. Druhá učitelka už spala, protože jí bylo blbě.
V pátek jsem se šli kouknout na nějakou výstavu a po oběde jsme šli na Špičák, šli jsem po označené stezce, po hodině cesty zjistíme, že lanovka kterou hledáme je přímo proti nám ( jen pár polí a nádraží) jeden ochotný němec( mluvící česky) nám poradil. Takže jsme to vzali přímo přes pole a koleje. Lanovka nás vyvezla jenom na Hofmanky, protože už byly skoro čtyři. Vydali jsem se na cestu dolů, v její půlce můj nejmenovaný spolužák zjistí, že ztratil foťák, tak ho běží do kopce hledat. Náš třídní sebevrah si zatím staví iglú. Nakonec foťák našel a mi jdeme dolů, jakmile dorazíme ke sjezdovce monísek a sebevrah sednou na pekáče a jedou šusem dolů. Mi za nimi jdeme, jakmile sejdeme dolů sebevrah vykoukne zpod zábradlí u domečku, do kterého to napálila. Kouknem se ne silnici a vidíme autobus takže házíme sprint, abychom ho stihli. Zázraky se dějí a mi ho stihneme, zaplatíme a vracíme se do Rudy.
Sobota jdeme na výlet po Rudě, odpoledne odjíždí další kluk. Po obědě jdou lyžaři zase lyžovat a mi do Německa( a já poprvé za hranice ČR) jedeme tam vlakem a zpátky pěšky. Je to tam nic moc a ceny úděsný ( naštěstí nemam eura). Cestu domů si povídáme vtipy večer na chatě se všechny holky sejdou v mim pokoji i paní uč. tam s námi je a drbáme. Večer jdeme do kafé šarlot. Učitelkám koupíme zmrzlinové poháry. Já si s Denáskem koupím jenom kapučíno, protože je mi hrozně bolí mě hlava a asi mám horečku, skoro nemůžu mluvit ( tak nějak je mi tedka).
Neděle jenom zdlouhavá cesta domů.
Komentáře
Okomentovat