Sbohem

Toto sem napsala dnes o přestávce měla sem zase tu svou blbou náladu, řekla bych že to není nejhorší, ale nechám to na vás, prosím o komenty. Dík vaše vivienne

SBOHEM

Skála, její okraj. Jen krůček, letět, padat dolů.....

Nic necítit. Uš není žádná bolest jenž by mi mohla ublížit. Již není nikdo kdo by mohl vyrušit můj klid. Čeká mě jen smrt. Tolik vytoužená, potřebná milovaná. Konečně mě obejme ve své chladné náruči a ukončí moji bolest.

Konec.

Nic jen bílé mlhou zahalené světlo.

Samota.

Nebojím se jí vždy sem byla sama.

Bolest.

Tělesná? Vítám ji, po té duševní je to ráj. Rány na těle se uzdraví, ale ty na duši a na srdci? Ne ty nikdy. Mé rány na těla se neuzdraví, na možná ano, neboť již nikdo mě nebude trápit. Přišla si pro mě smrt. Odvede mě do své říše. Poslední pohled na mé mrtvé tělo, je plné šrámu, zalité krví a na tváři sou slzy bolesti i radosti. Tak to sem byla já. Již nikdy neotevřu oči, již nikdy nebudu něčí hračkou a již nikdy se mi někdo nebude posmívat.

Protože nic už není.

Odcházím!

Je konec!