Nový začátek

Drahý světe internetu!

Tak mě tady opět máš. Přiznávám se, že jsem se snažila zacílit všechno na tento den, i když se mi to zdaleka nepovedlo. Nic tu nefunguje, budou tu jen tyto řádky

Přesně před 12ti lety si tehdy 13ti letá holka řekla, že přestane pasivně sledovat svět internetu a aktivně se přidá. A bude stejná jako ti kolem. Bude psát povídky, sdílet myšlenky, poznávat nové lidi a vůbec bude úspěšná. Vytvoří si malý kousek světa který bude jen její…

A je to tu. Po 12ti letech ta malá holka vyhlíží blížící se čtvrtstoletí. Už dávno by neměla být tím dítětem co doufalo v zázrak. Není ovšem ani dospělá, ani dítě… Je pořád stejně divná, jako byla tehdy, vlastně možná podstatně víc….

Jak už je asi patrné, ta dívka jsem já. Před 12ti lety jsem si na narozeniny svého bratra založila slavnostně blog. Bylo to kouzelné. A teď po dlouhých letech se život této platformy završil. Ubíhají poslední zrnka písku v hodinách jeho života. A spolu s ním zemře i ten malý kousek internetu, který byl jen můj.

Přiznávám, jsem sentimentální a cítím zvláštní tíhu u srdce. Byla jsem to já! Svým způsobem to byl otisk má duše, mého já, toho „já“ které se bojím ukazovat reálnému světu, protože se bojím… Ale tam jsem byla svobodná…

Možná je to bláznovství, možná je to závan naděje, že se něco zlepší. Rozhodla jsem se, nenechat svůj skomírající svět zemřít docela. Proto ho probouzím zde, zdá se mi, že Les Mytág je příhodné místo.