Vivienne

To jsem se tak jednou šíleně nudila na brigádě.... Seděla na červené stoličce a hleděla před sebe. I když se snažila tu a tam se její pohled stočil do strany. Doufala, že tam bude něco zajímavého. Ale nebylo. Okolí bylo k uzoufání stejné. Už tak dlouho. Neměnilo se. Oči hledaly záchytný bod, který by upoutal mysl, ale ten nebyl k nalezení. Chtělo se jí utéct, tak strašně moc! Změnit ten svazující stereotyp. Ale nemohla. Jen seděla a koukala. Čas se vlekl. Ale tento pojem nebyl přesný. On snad i couval, vysmíval se jí. Z hrdla se vydral zoufalých povzdech. Bolestně prázdných chvil neubývalo. Ta pracovní doba snad nikdy neskončí… :D

Tak jsem tu dneska s první dávkou fotek z dovolené. Má to jeden háček, nejsem schopná popsat na které fotce je jaké jezero a tak... :D Takže se prostě jedná o Plitvická jezera a tečka... Pohled ze začátku stezky... Pohled na obrovské jezero srkze rostlinstvo... Drobné jezy a vodopády velké i malé byly témř všudypřítomné... Pokus o nafocení panoramata.. aneb jak jsem odhalila další funkci svého fotoaparátu... Pokus o zachycení krásných odstínů vody na průzračném jezeru.. Opět pohled do dálky... Stezka mezi jezery...

Defakto kličkuji jako pronásledovaný králík. Občas je to vtipné, jak učiním rozhodnutí a pak se sama snažím své vlastní rozhodnutí obejít. Vyhnout se nepříjemné povinnosti, úkolu, slibu atd. Jsem jediná, kdo to tak má? Nebo občasné podvádění je běžná praxe u vícero lidí.. ? Mí drazí rodičové se vrátili z dovolené, už je to víc jak týden. Což znamená mnoho rozporuplných věcí… Už nemusím jako otrok stát každý den v kuchyni, a veškeré domácí i venkovní práce nejsou na hlavě mé maličkosti. Jenže… (jenže je nová obdoba nesnášeného slova "ale"… stejně všechno pokazí…). Toto jenže znamená to, že drobné šizení některých úkolů a činností je u konce. Ulehčování si je minulostí. Chjo. Ale stále se snažím udržet takový ten režim, co jsem si nastavila. Ráno nebo předchozí večer si napíšu seznam úkolů na další /právě začínající den. O mé zálibě tvoření seznamů víte, takže i tímto se to projevuje. A již při této činnosti se projevuje ono drobné "očůrávání". Můj seznam se tedy hemž

Srpen je významný měsíc. Blog má narozeniny, já mám narozeniny a můj milovaných bráška taky. Dvoje z těch narozenin padají dokonce na ten samý den… :D Prostě a jednoduše srpen je vždy zvláštním měsícem, navíc přináší smutek, protože je to konec léta, prázdnin atd… Doufala jsem, že to bude úspěšnější měsíc, plný zážitků a zároveň i naplnění cílů, ale spíše je to již o rezignaci. Prostě nalijme si čistého vína… Začněme trošku optimisticky. Cíl 39 splněn. Když jsem šla bráškovi koupit k narozeninám knihu (Artušův pád), tak jsem neodolala a koupila si další knihu z edice Pandaemonium, tentokrát se jednalo o knihu Mimo prostor a čas autor C. A. Smith. Tak nějak se stalo, že v současné době vlastním kompletní sbírku této edice. Na povídkách krapet ujíždím.. :D Cíl 14 splněn! Trošku náhodně a neplánovaně ale stalo se! Více v tomto článku. Cíle 5 a 6 můžu rovnou odpískat, to samé 10 a 9, vzhledem k tomu že jsem se k tomu nedokopala do teď tak se tak daleko rozhodně neposunu, i kdybych teď zač