Vivienne

Tak se na to podíváme z celkového hlediska. Jak si stojím. Přijde mi to tak nějak příhodné. :) 1. Úspěšně se dostat do druhého ročníku - splněno 2. Jít sama na koncert 3. Jít do divadla na představení 4. Jít do kina na film - sama 5. Pravidelně cvičit 6. Ve "Finštině pro samouky" se dostat minimálně k lekci 5 7. Zopakovat si znalosti z Radugy 1 8. Zopakovat si znalosti z Radugy 2 9. Zopakovat si znalosti z Radugy 3 10. Zopakovat si znalosti z Radugy 4 11. Alespoň 1 výlet kamkoliv po ČR 12. Zúčastnit se nějaké akce v Praze 13. Návštěva kočičí kavárny v Plzni - splněno 14. Vycestovat z ČR 15. Najít si brigádu v oboru - vypadalo to slibně, ale bohužel,... 16. Podívat se na 3 seriály, které jsem ještě neviděla - 2/3 splněno (Bílá princezna a Příběh služebnice 1 série) 17. Podívat se na 5 filmů - 2/5 splněno - Deník Bridget Jonesové 1 a 3 18. Přečíst knihy od autorů začínajících na všechna písmena abecedy - splněno 18 z 27 19. Přečíst alespoň 4 odborné knihy - splněno 3/4 20. Př

Tak by se dal jednoduše popsat můj momentální myšlenkový stav. Jsem unavená z toho všeho, co se děje kolem a s čím prostě nemůžu hnout. Asi bych si jinak tyto řádky psala do deníčku, ale nějak se stalo, že sedím u noťasu, tak to prostě sázím sem. Ono to vyjde na stejno. Minulý týden se nesl v duchu ježdění do Plzně pro knihy. Bohužel ne pro ty na čtení, ale na ty týkající se mé diplomové práce. Byl to oříšek je sehnat. Mám je půjčené ze tří knihoven v Plzni a dvě mi přišly z knihoven mimo Plzeň. Aneb poprvé jsem využila služby meziknihovních výpůjček. Vážně bych měla začít psát… Ono se to lehko řekne, nic se mi nechce a celá ta záležitost mě prostě děsí. Podívejme se na to zpříma. Mám za sebou bakaláře. Za rok končím navazující. Už teď bych měla pracovat na diplomce. Pominu-li fakt, že netuším, o čem bude… Tak jsem stejně v loji. Rok do konce… Když to dobře dopadne. A co bude pak? Pořád netuším, co chci v životě dělat. A musím se do ticha kolem ptát budu to vůbec někdy vědět? Jsem tich

I když jsem většinu času byla doma tak se červen opravdu velmi nevyvedl… a obávám se, že další měsíce to nebude lepší…. Částečně jsem o tom psala v předchozím článku. A tady jsou výsledky toho všeho... K brigádě jsem byla opravdu blízko. Ale nedopadlo to… A rozhodně to není má chyba. Ale úplně se ještě nevzdávám a snažím se hledat dál. Zatím to nedopadlo… Čtení knih se vůbec nevede. Má čtecí chuť, která mě od začátku roku hnala dál a dál je mrtvá. Čest její památce… Články, komentáře 0, 0… smutné... Předělávka blogu, náhodou jsem objevila pár duplicitních článků, takže jsem je smazala. To se sem taktéž počítá. Vitamíny víceméně úspěšně beru. Píšu si palce nahoru… Deníčkové zápisky píšu relativně poctivě. Zrovna na konci června jsem dopsala starý sešit, který jsem měla skoro 3 roky… nebyl tak tlustý, spíše já byla "nepoctivá"… Juch! Cíl 40 splněn! Přeorganizovala jsem si knihovnu. Jsem připravena na experiment s vlasy, teď to již jen realizovat. Ale i příprava se počítá… Zasaz

A ticho přímo řve…. To ticho, které je tady. Prázdno, které je ve mně. Inu je to na pytel, ve zkratce řečeno. Tím bych to mohla ukončit a pohnout se dál. Jenže já potřebuji toho říct víc…. Po ukončení zkouškového jsem toužila trochu si zalenošit. A když ty chvilky spočtu tak to lenošení trvá už docela dlouho. Ale je to jen v rámci možností. Po 4 měsících nám vrátili babičku z nemocnice, což je obrovské štěstí, protože dlouhou dobu to nevypadalo nejlépe. Ale je doma. Takže jsem získala lukrativní post ošetřovatelky. Je to jako starost o malé dítě, jenže to můžete usměrnit slovem nebo výchovným "pohlavkem". Jenže tohle je péče o osmdesátileté dítě, kterému prostě nedomluvíte, a ona na vás naopak nadává a proklíná vás… Takže asi tak nějak probíhá to mé lenošení…. Vysněná brigáda se nekonala, prostě se na mě vykašlala má potencionální zaměstnavatelka… Ještě teď jsem z toho špatná. Takovéto chování jsem si nezasloužila. Moje smůla zase zaúřadovala. Jako vždycky. Už jsem si taky m