Iluze 15, část 1
Věčně zamrzlá a sněhem pokrytá krajina byla zdánlivě bez života. Lidé zde nežili, jen tu a tam krajem projeli. Nezkoumali, co vše se v zdánlivě mrtvé krajině ukrývá. Většina země byla holá jen okrajové oblasti, které stíhali rozmrzat, obrostly jehličnatými stromy. Celé generace se to nezměnilo. Až poté kohosi napadlo, že místo aby zloděje, a jim podobné podvratné živly, zavírali do cel, poslali do ledové pustiny. Kdo tam po určenou dobu přežije, bude se moci vrátit do společnosti. A tak učinili. Lidé byli posíláni na jistou smrt, neboť nikdo se z těch míst nevrátil. A tak se stávalo, že medvědí rodinka tu a tam našla zmrzlá těla. Byli to hodní, dobří medvědi, kteří patřili k těm vzácným bytostem, které naleznete málokde. Na pohled se možná zdáli obyčejní, skutečnost však hovořila jinak. Medvědi zprvu nechápali, co se to děje. Popravdě ani moc nezkoumali své lidské sousedy. Drželi se daleko, instinkt jim tak velel. A vlastně jim do toho ani nic nebylo. Měli své životy, a když zatoužili