Vivienne

Je lehké zemřít. Ale někdy není smrt tím nejlepším řešením. Obzvláště když máte ještě něco vykonat. A to Gabriela měla. Toužila zemřít, navždy opustit svět, který jí uštědřil tolik ran. Ale ve svém srdci cítila, že má ještě něco vykonat. A to pomstu. Chtěla zabít Khora, aby pomstila Tomasovu smrt. Proto teď utíkala hustým lesním porostem, snažíc se neztratit Khorovu chladnoucí stupu. Věděla, kam jde a tušila i proč tam jde a vůbec se jí to nelíbilo. Osud zdejších vlkodlaků visí na vlásku. Mohlo jí to být ukradené, ale nebylo. Gabriela chtěla zachránit své bratry. I když ona pro ně sestrou nebyla, nebyla pro ně nikým. Pro upíry byla nepřítelem, pro lidi bestie. Nevěděla, kam patří. To ji naplňovalo zvláštním prázdnem uvnitř jejího nitra. Ale teď nebyl čas nad tím přemýšlet, měla jinou práci. Pozorně se kolem sebe rozhlédla a hledala Khorovu stopu. Ta již nebyl tak silná a tak ji Gabriela hledala celkem dlouhou dobu. Huan zakňučel a vydal se dál, čenich přitisknutý k zemi. Našel stopu mn

Pokus na TT na libere . Matko, matičko, proč pláčeš? že na vojnu šel synáček? a v lítém boji pad jeho život náhle zvad. Matko, matičko proč ten pláč? když vidíš ho v řadě rovů spát tam hluboko pod zemí. Červeně se zabarvila uniforma jeho a suchou zem napojila by nový život vzešel. Matko, maminko, otři slzy vždy zbyly to ještě tvé dcery svou lásku jim dej a na synáčka už nevzpomínej nech mrtvé v klidu spát večný pokoj mu můžeš dát. Matko, maminko má neplač už, zbyli ti synové dva jim svou laskavou péči dej a už dál nevzlykej.

Slibovaný kratičký prolog, doufám, že se vám to bude alespoň trošku líbit. Ozvalo se zapraskání a Gabriela procitla. Podívala se na Huana a pohladila jej. Na dlouhou chvíli se odmlčela a po bledé tváři jí stékaly slzy. Znovu se podívala na tu spoušť okolo sebe. Jak to vlastně vniklo? Zeptala se sama sebe. V tuto chvíli by si někdo mohl myslet, že je to konec mého příběhu. Možná by to tak i mělo být, bylo by to lepší. Ale toto nebyl konec. Ty pro mne bolestivé události měly ještě pokračování. Něco na co bych nejraději zapomněla, jelikož to není dobré. Ale stalo se. Po bolestném procitnutí, nastal čas pomsty ….

Už kdysi dávno jsem tu zmiňovala, že píši druhý díl. A teprve nyní jsem se rozhodla ho zveřjnit. Doufám, že budou alespoň nějaké ohlasy. Než se do toho dáme dávám se kratičký obsah pro připomenutí předchozího děje. Píše se vzdálený rok a svět se změnil k nepoznání. Nic není jako dřív. Zde uprostřed všeho se potkáváme s dívkou a jejím věrným společníkem. Dívkou, která si prošla peklem a přesto v ní zůstala naděje. Teď tu sedí obklopená žhavým popelem a vypráví nám svůj příběh. Tak přesně těmito slovy začalo Vlčí pouto, nyní už mohu říci, že to byl první díl. Jmenovala se Gabriela de Sante a byla vlkodlakem. Na útěku z masakrované vsi v hlubokých lesích potkala něco co nečekala, Daniela - svoji lásku, o kterou ale záhy přišla. Neboť prastará rada vlkodlaků si myslí, že ona jim má přinést zkázu. A tak se Rootan vydá ji zabít. Je však poražen, ale zrádce Makhul zabije Daniela. Ten ovládne radu a rozpoutá na Gabrielu hon. Zraněná a osamocená Gabriela však nachází nečekanou záchranu v podobě

První z básní na téma krysař. V krvi zrozený v ní vykoupení hledá a nalézá, smrti sluha jediný. Krysař, soudce i kat bezejmenný, lidem nenáviděný nese sebou strach. Přišel na svět a ten se ho bál od mládí jen na svou píšťalu hrál a krysy na smrt ved. A nejen krysy i lidi vzal a smrti je vydal.

Další pokus o recenzi. Bylo, nebylo, uspořádán byl malý experiment a já se stala jeho součástí. Neboť bratr vyslyšel jeden z mých povzdechů a tak trochu mi dal úkol. A to napsat pokus o recenzi na CD We are the Others od Delain. K albu přistupuji jako k něčemu neznámému. Předchozí CD April Rain jsem sice slyšela, ale pamatuji si z něj pouze píseň Control the Storm a to díku tomu, že tam zpívá Marcko Hietela. Ještě než se pustím do samotné hudby, musím dodat, že mne zaujal obal alba. Kresba mi totiž připomíná kresby od Muchy. Písně se rychle střídají, ale postrádám jakoukoliv odlišnost od dosavadní tvorby. Oživení přichází v podobě písně Where is blood a to hlavně díky mužským vokálům o které se postaral Burton C. Bell. Dalšími výraznými písněmi jsou Babylon, kde si již při druhém poslechu zpívám refrén spolu se zpěvačkou, a We are the Others, která je uvedena klávesami, což je příjemné osvěžení, ale nic překvapivého. Zpěvačka neexperimentuje a drží se klasiky, která se asi osvědčila.

Krvavý král - G. Z. Martin Druhý díl Necromantových kronik. Upřímě jsem se této knihy dost bála, neboť první díl (Mystik) jsem četla cca 2 měsíce. Tentokrát to šlo o dost rychleji, ale úplně nadšená nejsem. A nevím proč. Nenapadá mě, co tomu vytknout. Asi jsme si s knihou nesedli. Zimoděj - T. Prattchet Třetí díl ze série o Toničce Bolavé. Mám tuhle sérii moc ráda a na tento díl jsem čekala cca 3 měsíce, než jsem jsem ho konečně ukořistila. Výborná kniha plná humoru. Např. Říká se, že každá sněhová vločka je jiná. ..... Poslyšte a kontroval to v poslední době někdo ?? Povídky z jedná kapsy - K. Čapek Upřímně řečeno - jsem zklamaná. Od Čapka jsem toho celkem dost četla, ale toto dílo mě zklamalo. Nebavilo mě a četlo se mi to strašně těžko. Katyně - P. Kohout Čekala jsem cosi jiného a to příběh dívky, která se učí na kata. To se tu sice také odehrávalo, ale spíše jen na pozadí. Nemění to však fakt, že jsem knihu velice rychle přečetla. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na autorův sty