Basinfirefest 2012

Bažina z mého pohledu

---

Pátek

V šíleném horku jsme se kolem 2 hodiny dostavili do areálu a naše kroky ihned zamířily vedlejší (stock) stage, kde hráli Neurotic Machinery. Pro mnohé zajímavá kapela, mě však ničím neoslovila(opět neboť jsem je již slyšela). Pro mě stále skupina, která neurazí, ale zároveň nenadchne.

Hned jak Neurotici dohráli jsem přešla na Budweiser stage, kde již hrála kapela Törr. Na tu jsem se velice těšila, protože, jsem je měla vidět už loni, ale jejich vystoupení propršelo. To se naštěstí tentokrát nestalo a já si jejich vystoupení užila. Zahráli i moji milovanou píseň Kladivo na čarodějnice, takže jsem poté spokojena odešla do stínu.

Následující cca 3 hodiny jsem neměla v plánu nic. Seděla jsem ve stínu a trochu pospávala a přitom mi hrála kapela Hand Grenade a The Snuff ani jedna z nich mě nezaujala.

Po šesté jsem se přesunuli k vedlejší scéně, kde měla hrát kapela Ador Dorath. Jejich vystoupení se mi líbilo, ale zároveň to nebylo ono. Kapela před časem vyhodila (?) zpěvačku a tak hrála pouze v pánské sestavě. Bratr má Ador Dorath velmi rád a často si je pouští a tak je mám i já dost naposlouchané a prostě mi tam ten ženksý vokál chyběl ( i když byl pouštěn ze samplů, ale byl příliš potichu a tak to prostě nebylo ono).

Po AD jsem šla ven čekat na kamarádku a tak jsem slyšela Kreyson, který mi připoměl hudbu, co si pouštěl táta v garáži. Taková česká klasika. Po nich hráli mě neznámí Satisfuction, ale lidem kolem se dost líbila, což bylo vidět.

Po nich nastoupili všemi očekávání Children Of Bodom. Jejich vystoupení se mi celkem líbilo, ale nejsem do nich úplný blázen a nemám je pořádně naposlouchané. Zklamalo mě jejich chování - fotogrofové byli vyhnáni a musela být vypnuta i kamera, která je točila (promítalo se to na velkou obrazovku). No prostě se předvedli jako "slečinky".

Závěrem večera byla Apocalyptica - to bylo něco úžasného. Jeidné co mi vadilo, bylo to, že jejich hostu, který zpíval 2 písničky (nevím to jistě) bylo rozumět každé 3 slovo, což podle mě byla škoda.

Set jsem však neviděla celý, jelikož jsme se v půlce odebrali domů.

Sobota

První kapelou dne pro mě byli Galadriel ze Slovenska. Kapelu už jsem viděla před dvěma lety a opět mě nezklamala. Tak jako Ador Dorath patří k bratrovým oblíbeným a tak je mám i já dost naposlouchané. Zážitek mi trochu kazilo špatně nazvučení zpěvačky, která byla dost utopená a navíc jí často zlobil mikrofon.

Poté následovala skupina De Bill Heads, která pro mě byla absolutní neznámou a upřímě mě nezaujala. Trochu mi to připomínalo Alkehol, prostě taková hospodská juchačka.

Po nich hrála Salamandra - tady už jsem byla trochu obeznámena a výkon kapely se mi dost líbil. Ale opět mi přišlo, že zpěvačka je dost utopená a přitom měla tak krásný hlas.

Na hlavní scéně měl hrát Radim Hladík, ale byl přesunut na vedlejší scénu, kde jsem se nalézala i já. Jeho výkon mě uchvátil. Takovou hru na kytaru jsem snad ještě neviděla.

Poté jsem se přesunulu na hlavní scénu, kde dohrávalo Sto zvířat a procpala se do první řady - na řadu mělo přijít XIII. století. Začalo se s mírným spožděním, ale jejich výkon mě naprosto uchvátil. Můj veliký sen se splnil. Hráli písně, které jsem bez výjimky znala a většinu jsem si s nimi zpívala. Následně jsem šla na jejich autogramiádu. Mám podepsán booklet k CD Ritual a věnování v knize Nosferatu od Štěpánka. Později večer mě bratr dostal do zákulisí a já tak získala i fotku ! Prostě skvělý zážitek, na který hned tak nezapomenu.

Následovala večeře, takže jsem začala vnímat až Destruction. Opět velká neznámá a opět nezaujetí. Po nich hráli Francouzi Smash Hit Combo- hudba to nebyla špatná, ale ten zpěv. Prostě se mi nelíbí kombinace metalu a rapu. Jejich set jsem nedokoukala, neboť jsem se po chvíli odebrala domů.

Neděle

Do areálu jsem dorazila až v šest hodin, protože bratr dřív nechtěl. Přišla jsem tak o českou klasiku :-(

Rovnou jsem šla k vedlejší scéně, kde měl hrát Arakain, ale ten se někde zdržel a tak nastoupili Němci Wolfchant. Jejich set mě velmi zaujal, i když jsem je neznala.

Následující Arakain mě moc nenadchl. Už to pro mě ztratilo to šťávu, co to mívalo dřív. Hrály se novější písně, ale nechyběly hity tipu Apage Satanas, Kyborg, Paganini,...

Před půj desátou měl začít set velmi očekávaných Lacuna Coil, právě tento okamžik si vybral pro svůj příchod déšť. Ale tímto faktem jsem se nenechala odradit a šla dopředu. Set jsem si užila, i přesto že jsem byla celá morká (suché jsem měla pouze ponožky!). Navíc jsem získala trsátko!

Celá promočená jsem se rozhodla neprodlužovat své utrpení a jít domů, i když měli hrát ještě Canibal Corpse. Mrzí mě, že jsem je neviděla, ale obávám se, že bych to nepřežila ani s flaškou rumu. :-)